Brno – Dokazovat neplatnost smluv u duševně nemocných by mělo být jednodušší. Lépe chránit je chce Ústavní soud. Do budoucna podle něj postačí, když lidé prokážou, že při podpisu trpěli s vysokou pravděpodobností poruchou, kvůli které nerozuměli dopadům. Právě tito pacienti jsou častou a snadnou obětí podvodníků.
Duševně nemocným se otevřela cesta k dokazování neplatnosti smluv
Rozhodnutí Ústavního soudu by mohlo pomoci desítkám tisíc nemocných lidí, u kterých bylo dosud složité smlouvu zneplatnit. Aby nenaletěli podvodníkům, tak se u nich v mnoha případech už dopředu preventivně omezovala svéprávnost. „Rozhodnutí tak může napomoci i k tomu, aby nedocházelo zbytečně k omezování svéprávnosti tam, kde to není nutné,“ dodal advokát spolupracující s Ligou lidských práv Maroš Matiaško.
Ústavní soud vydal stanovisko na základě případu muže, u kterého lékaři před čtrnácti lety diagnostikovali Wilsonovu chorobu. Ta nejen silně poškozuje játra, ale také způsobuje demenci. Na podpis směnky za více než šest milionů korun si proto muž ani nepamatoval. Rozpomínat si začal až po transplantaci jater, která mu zachránila život.
Banka, která v té době netušila, že je nemocný, se ale přihlásila o peníze. „Můj klient namítl, že směnku podepsal v duševní poruše. Lidé s touto chorobou mohou jednat automaticky, tedy podepisovat dokumenty, které jim dáte,“ podotkla advokátka Radka Korbelová Dohnalová.
U městského ani u vrchního soudu muž neuspěl. Na jeho stranu se ale postavil Ústavní soud. „Pokud se prokáže jednání v duševní poruše s nejvyšší mírou pravděpodobnosti, je to ten standard, který vyvažuje jak zájem druhé smluvní strany, tak i ochranu osoby s duševním postižením,“ řekla k nálezu předsedkyně senátu Ústavního soudu Kateřina Šimáčková. Případ se tak znovu vrací k Městskému soudu v Praze.