Praha - Kardinál Dominik Duka jen několik hodin po půlnoční mši v katedrále sv. Víta uvítal na tradičním vánočním obědě v Arcibiskupském paláci chudé, bezdomovce, uprchlíky a osamělé lidi. Pražský arcibiskup vyzval své hosty, aby hledali oporu v druhých lidech, když se jim něco v životě nepovedlo. „Hledejte oporu, to říkají i Vánoce, že člověk na to není sám. Příslib mesiáše a příchod pána Ježíše dal základní normu: Co chceš, aby jiní činili tobě, čiň i jim. To je vaše obrovská šance,“ řekl Duka. Zdůraznil, že každý i sám se musí snažit stát na vlastních nohou.
Společné posezení na Boží hod vánoční pro 270 hostů uchystalo letos popatnácté laické katolické hnutí Komunita Sant' Egidio. Pražský arcibiskup Duka oděný ve slavnostním červeném kardinálském rouchu popřál všem šťastné a požehnané Vánoce. Všem stolovníkům požehnal a připil si s nimi sklenkou šampaňského. Ještě před jeho příchodem si hosté společně s operní pěvkyní Markétou Mátlovou zazpívali koledy.
Slavnostní oběd se podával v sále kardinála Berana v Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí a také v sále kapucínského kláštera na Loretánském náměstí. Jako tradičně byla polévka s játrovými knedlíčky, svíčková nebo pečená kachna či kuře se zelím a knedlíkem. Jako dezert pak vánoční cukroví a ovoce. Každý host dostal vánoční balíček, někdo v něm měl bundu, jiný ponožky či teplou šálu a všichni hygienické potřeby.
O hosty se staralo kolem 60 dobrovolníků, někteří servírovali menu, jiní usedli za slavnostně prostřený stůl spolu s hosty. Společné vánoční obědy uspořádala komunita dnes v 70 zemích pro 200 tisíc chudých a osamělých lidí.
Vánoce jsou těžké nejen pro chudé a bezdomovce, ale i pro děti z dětských domovů. Právě pro ně přichystala skupina dobrovolníků z Institutu zážitkové pedagogiky výjimečný vánoční program, vyvezla je do Krkonoš. „Chceme těm dětem ty Vánoce zpestřit. Nechceme, aby byly v dětském domově nebo azylovém domě,“ vysvětluje jeden z pořadatelů. A odměnou dobrovolníkům jsou úsměvy těch, kteří nejkrásnější svátky roku nemohou trávit u svých rodičů.
Církevní Vánoce začínají tradičně půlnoční mší
(více o zvycích Štědrého dne)
Co jsou tedy Vánoce doopravdy? Vánoce hlásají dobrou zprávu: Bůh se v Ježíši solidarizoval s lidmi. Ale nenarodil se do žádné idyly, přišel jako bezmocné dítě, přebýval v jeslích ve chlévě. To vše proto, abychom uvěřili, že je „Bůh s námi“, že s námi má dobré úmysly, že nám rozumí a že nás má rád… Kardinál Dominik Duka na tradiční půlnoční mši, která ve všech koutech světa každoročně oslavuje narození Páně, připomněl poselství, které s sebou přinesl Ježíš, a kromě požehnaných Vánoc popřál lidem i kuráž do nového roku.
Dominik Duka na půlnoční mši
„Letošní rok byl hodně převratný, turbulentní, na závěr roku vždy vidíme, že ty katastrofické scénáře nemusejí být úplně katastrofické.“
„Měli jsme možnost vidět tu velkou symbiozu pravidelných návštěvníků spolu s těmi, kteří nechodí pravidelně, ale štědrovečerní Otčenáš jsme se modlili téměř všichni.“
Půlnoční kázání bývají jiná než běžné proslovy, protože kostely se plní nejen věřícími, ale i těmi, kteří zavítají do na mši jen proto, že jsou Vánoce. Je to síla Betlémského světla, která nenechá lidi spát, která je táhne na tato posvátná místa, aby si na půlnoční podali ruce s těmi, kteří také přišli přivítat příchod Spasitele, zaznělo například v bazilice svatého Petra a Pavla. „Bůh zná každého s vás jménem… a chcete-li jej vidět, podívejte se na své děti…, nemusíte zdolávat vrcholy hor ani utíkat do pouště či hledat ticho, abyste alespoň zaslechli jeho hlas…,“ zaznělo v kázání, v jehož závěru kněz pozval ke svatému přijímání nejen ty, kteří chodí běžně, ale mohli přijít i ti ostatní, kteří si dali prst před ústa, a kněz se pomodlí i za ně.
"Tento Bůh má dobré úmysly i s tebou, záleží mu na tobě, rozumí ti a má tě rád. Neboj se! On chce být 'Bůh s tebou' v radostech i starostech, v idyle i v neidyle…" (Z knihy Ignáce Muchy: Ve víru víry)
Co znamenají Vánoce pro křesťany ? Vánoce, to je čas, kdy křesťané znovu prožívají radost, že se naplnila slova proroků, že Bůh přijde na tuto zem. Přišel mezi nás jako obyčejný člověk. Narodil se jako malé dítě v Betlémě a s ním přišla na svět láska a pokoj.
„Bůh je láska; Ježíš je Bůh; Ježíš je tedy láska. Člověk, který spojil svůj život s Ježíšem, je schopen růst v lásce a je schopen láskou překonávat negativa tohoto světa. Proto poklekáme o Vánocích u jesliček, abychom si u Ježíše, u svého Boha, vyprosili schopnost být jako On. Být jako On lidmi pokoje, lásky, dobra, oběti, trpělivosti a všech dalších ctností….“ (Z rozhovoru velehradského faráře Petra Přádky pro Slovácký deník)
