Praha - „Během brutálního zásahu policejních složek na Národní třídě 17. listopadu 1989 zemřel student matematicko-fyzikální fakulty Martin Šmíd.“ Tuto fámu předal rozhlasové stanici Svobodná Evropa představitel nezávislé agentury VIA Petr Uhl podle výpovědi údajné svědkyně Drahomíry Dražské. Informace o mrtvém studentovi se záhy ukázala jako nepravdivá, nicméně pravděpodobně pomohla uspíšit pád komunistů v Československu. Po dvaceti letech mlčení se Drahomíra Dražská rozhodla promluvit. „Když se říká, že sametová revoluce to tady obrátila a že všechno bylo bez boje, ale ona to tady obrátila i lež, tak nevím, jestli to je zrovna správně,“ tvrdí dnes dvaačtyřicetiletá žena.
Dražská se prý rozhodla promluvit po zhlédnutí upoutávky na úterní pořad České televize Albertov 16:00, který připomínal výročí 17. listopadu 1989. Jak se dnes staví ke lži, která dopomohla k rychlejšímu pádu komunismu? „No, víte, na jednu stranu toho lituji, protože mi to na dvacet let zkomplikovalo život. Na druhou stranu si říkám - možná se tady díky tomu něco změnilo,“ říká v Lidových novinách Dražská.
Lež o mrtvém studentovi si vymyslela po brutálním zásahu na Národní třídě, který ji rozlítil. Sama totiž byla zraněná. „Mluvit o tom, že tam někoho zmlátili, mě napadlo v nemocnici, když jsem tam viděla ty lidi, co čekali na ošetření. V tom momentě mě napadlo: No jo, tahle holčina, ta to roznese po všech svejch známejch a kamarádkách,“ mluví Dražská o disidentce Miroslavě Litomiské, které fámu sdělila, a ta se následně dostala až k disidentovi Petru Uhlovi, od něj se zpráva dostala k zahraničním zpravodajským agenturám. Na jméno Šmíd prý přišla zcela náhodou. „Proč Šmíd? Prostě proto, že to bylo první, co mě napadlo jiného než Novák,“ vysvětluje žena s drogovou minulostí.
Uhl zprávu dementoval, ale už bylo pozdě
Později se ukázalo, že zpráva o mrtvole na Národní třídě byla pouhou fámou. Dražská totiž postupně přicházela s celou řadou nových verzí a stala se nedůvěryhodnou osobou. Oba studenti matematicko-fyzikální fakulty v Praze, kteří nesli jméno Martin Šmíd, navíc byli naživu. Přestože Uhl zprávu brzy dementoval, i tak stačila obletět svět.
I když Dražská říká, že fámu o Šmídovi vymyslela sama, Ludvík Zifčák, jenž sehrál roli mrtvoly, tvrdí opak. Dražská podle něj patřila do skupiny, která „mrtvého studenta“ dostala na starost. „Měli jsme zajistit, aby bylo vidět, že tam někdo leží, a aby kolem byli důvěryhodní svědci. Nejméně čtyři lidé tam skutečně stáli, viděli přijíždět vojenskou sanitku, viděli vlajku. Úkol jsme splnili,“ řekl bývalý agent StB časopisu Týden s tím, že fáma nemohla být ponechána náhodě. „Kromě Dražské jsme měli i další spojení, jak zprávu dostat ven,“ dodal Zifčák.
Lída Rakušanová, novinářka: „Bylo to hodně zásadní, protože když se ta zpráva rozšířila, teprve ta vyhnala lidi do ulic, protože si řekli: “Tak teď už nám mlátěj a zabíjej naše děti, tak to už snad opravdu nemůžeme dopustit."
Tomáš Bursík, historik: „Myslím, že zpráva o smrti studenta skutečně odpor proti režimu zradikalizovala.“
Zifčáka jsem vůbec neznala, tvrdí Dražská
Dražská s tím však nesouhlasí. „Zifčáka jsem neznala. Toto jméno jsem poprvé uslyšela v momentě, kdy mě v 90. roce vyslýchala vojenská prokuratura. Tak jako jsem si vymyslela smrt Martina Šmída, on si vymyslel, že jsem s ním spolupracovala a on mě řídil,“ řekla v České televizi.
StB měla tehdy podle Zifčáka jediný cíl – změnu ve vedení KSČ. „V žádném případě nám nešlo o změnu režimu. Měly se pouze vyměnit kádry. Raději bych se jako voják zastřelil, kdybych měl od velitelů náznaky, že ta akce směřuje ke svržení režimu. To si v StB nikdo, s kým jsem přišel do styku, nepřál,“ zakončil.
Lidé, kteří se kauzou fámy o mrtvém studentovi zabývali, pokládají nejnovější vysvětlení Dražské za věrohodné. Podle Uhla i diplomata a někdejšího člena parlamentní vyšetřovací komise Václava Bartušky je ale důvěryhodnost Dražské obecně velmi problematická. „Myslím, že tentokrát říká pravdu, ale bude mít problém, aby jí to ještě vůbec někdo věřil,“ poznamenal Bartuška s tím, že osobně od ní slyšel už tři různé verze celého příběhu. Uhl vyjádřil přesvědčení, že Dražská nebyla součástí spiknutí StB. Přesto se ale podle něj nedá vyloučit, že ji někdo k šíření dezinformace navedl.
