Praha - Stávky školských odborů, která je naplánována na pondělí 9. června, se zúčastní minimálně pět tisíc škol, což je skoro polovina všech regionálních. Další školy se zřejmě ještě přihlásí. Protestující školští pracovníci zamíří pravděpodobně do Prahy před sídlo vlády ve Strakově akademii. Mezi stávkujícími budou většinou chybět školy, které mají na pondělí naplánované výlety, maturity nebo závěrečné zkoušky. Ondřej Liška se na učitele obrátil otevřeným dopisem. Důvodům pondělní stávky podle něj nerozumí.
Podle místopředsedkyně odborů Markéty Vondráčkové už některé regiony hlásí více než padesátiprocentní účast ve stávce - například Jihomoravský, Olomoucký a Středočeský kraj. Na Znojemsku půjde do stávky dokonce devadesát procent škol. „Rodiče by se nejpozději zítra měli dozvědět, zda bude škola uzavřená, či ne,“ uvedl předseda školských odborů František Dobšík.
Odboráři vyhlásili stávku, protože podle nich v letošním roce kvůli vysoké inflaci reálně klesají jejich příjmy. Letos požadovali tři miliardy korun navíc, do konce roku však dostanou půl miliardy. Další čtyři miliardy mají ministrem školství Ondřejem Liškou přislíbeny na příští rok. Odborům se také nelíbí, že navýšení se týká pouze učitelů, a ne také dalších nepedagogických pracovníků. Sepsali proto petici, pod kterou každý den přibývají podpisy.
„Předali jsme školám dopisy, kde se obracíme na rodiče a zdůvodňujeme jim, proč jsme k tomuto kroku přistoupili. Nejde jen o naše platy, ale o zabezpečení celého vzdělávacího systému, kde letos chybí prostředky na pomůcky a další věci. Chceme, aby tu nevoli, kterou vůči nám budou případně mít, přenesli na politiky. Za stávku mohou oni, ne my,“ uvedl Dobšík.
Školské odbory zveřejnily čísla, podle nichž v prvním čtvrtletí roku vzrostly platy v regionálním školství o 1,5 procenta. Vzhledem ke zdražování ale reálné mzdy ve vzdělávání poklesly o více než 5 procent.
Podle Českého statistického úřadu vzrostla meziročně průměrná mzda o 10,4 procenta na 22 531 korun. Nejnižší relativní růst nominálních mezd statistici ale zaznamenali ve vzdělávání, veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení, shodně o tři procenta.
