Praha – Stačil jeden hlas, aby přípravy historicky první přímé volby prezidenta dostaly velmi povážlivé trhliny. V rozhodnutí o ústavnosti zákona totiž volební senát Nejvyššího správního soudu rozhodl kladně s pomocí čtyř členů ze sedmi. Zda je zákon o přímě volbě v souladu s ústavou, či nikoliv, debatovali členové senátu velmi složitě – přiznává předseda Vojtěch Šimíček. Těsný výsledek ale podle svých slov nepovažuje za méně věrohodný. Jde prý naopak o důkaz pečlivé práce senátu, který je schopen případ pojmout z mnoha různých pohledů.
Šlo o jedno z nejsledovanějších soudních rozhodnutí letošního roku. Volební senát NSS rozhodoval nejen o stížnostech neúspěšných kandidátů z přezkumů ministerstva vnitra, ale především o prověření samotného zákona. A právě této podmínce soud vyhověl těsným poměrem 4:3. Trojice členů volebního senátu Josef Baxa, Jan Passer a Radan Malík považují zákon o volbě prezidenta za protiústavní. Neúspěšně prosazovali zrušení konkrétních znění zákona. Jejich názor zůstal v menšině.
„V řadě konkrétních věcí ten zákon je nešťastně napsaný, nelogický. Souhlasím s panem Baxou, že žijeme v době legislativních chvatů a ukvapenosti, ale je třeba odlišit, že se nám něco nelíbí, od toho, že je něco protiústavní,“ komentoval šéf volebního senátu Šimíček.
Soudci s odlišným názorem vypracovali poměrně rozsáhlý text o třinácti stránkách, ve kterém své výhrady formulují. Zákon o volbě prezidenta je údajně poškozen nedostatky, které chronicky provázejí český právní řád: je nesrozumitelný, nejednoznačný, nenaplňuje požadavek ústavního zmocnění, místy mlčí a byl přijímán ve chvatu, uvedl Baxa. Vady jsou podle něj natolik intenzivní, že zákon lze považovat za neústavní.
Přesně opačný názor ale v podvečerním Interview ČT24 zmínil Šimíček. „Zákon, jakkoliv se nám nelíbí a není napsán dobře, je ústavně v pořádku. To je základní kritérium,“ podotkl.
Vojtěch Šimíček:
„Každý soudce má právo zveřejnit, z jakých důvodů nesouhlasil s výrokem rozhodnutí většiny. Pro mě to nikdy neznamenalo, že by ten verdikt byl méněcenný, horší, méně věrohodný nebo méně autoritativní. Pro mě je to naopak důraz, že soud pracoval velmi pečlivě a zvažoval různé argumentační pozice.“
Kromě právních expertů ale na verdikt NSS čekalo především trio kandidátů, které ministerstvo vnitra původně nepustilo dál kvůli velkému množství chybných podpisů. Soud ale vyhodnotil použitý přepočet podpisů jako nezákonný a uložil vnitru zaregistrovat Janu Bobošíkovou, která pro přepočtení chybných hlasů udržela potřebných 50 tisíc podpisů.
„V tomto případě podle nás ministerstvo zákon skutečně porušilo. Nicméně, trochu bych tady vnitro bránil potud, že tu máme historicky první přímé volby a v časovém chvatu, kde ústavodárce ani zákonodárce ministerstvu vnitra tu roli organizátora prezidentských voleb zrovna neulehčil,“ dodal Šimíček. Zároveň odmítl spekulace, že by volební senát rozhodoval s politickým záměrem.
Samotné ministerstvo verdikt správního soudu respektovalo. Odmítá ale připustit, že by fakticky chybovalo. Zvolilo prý jeden z možných výkladů zákona. „Pokud budou úředníci ministerstva v duchu dále trvat na tom, že jejich výklad je správnější, to mě netrápí. Mě by to trápilo jedině za situace, kdy by ministerstvo řeklo, že ten náš výklad odmítá, nebude ho provádět, a to jsem nezaznamenal,“ reagoval šéf soudního senátu.
