Novým generálním ředitelem Českého rozhlasu bude dosavadní náměstek pro program a vysílání René Zavoral. Zvolila ho Rada ČRo. Na odpoledním zasedání vybírala z pěti kandidátů, později již pouze ze dvou. Rozhlasovou radu ale zanedlouho čeká další volba. Na začátku jednání ohlásil rezignaci její předseda Petr Šafařík, funkci složí na konci března.
Generálním ředitelem ČRo zvolili radní jediného kandidáta, který již v rozhlasu pracuje a současně postoupil do finálního výběru. René Zavoral přesvědčil radní, že projekt, se kterým se do výběrového řízení přihlásil, je kvalitnější než ten, který představil bývalý šéfredaktor E15 a Eura Tomáš Skřivánek. Právě mezi nimi dvěma se radní v závěru volby rozhodovali.
Jediný z finalistů volby nového generálního ředitele ČRo, který ve vedení rozhlasu již působí, je náměstek generálního ředitele pro program a vysílání René Zavoral. V 90. letech působil v politice, byl asistentem senátorky a později poradcem předsedkyně Senátu Libuše Benešové (ODS). Od roku 2001 pracuje v rozhlasu v oblasti PR a marketingu, odkud sice nakrátko odešel do Komerční banky, ale záhy se vrátil. Náměstkem ředitele je od roku 2011, zprvu měl na starost strategický rozvoj, poslední tři roky program a vysílání.
V projektu, který přesvědčil radu k jeho zvolení generálním ředitelem, uvedl, že by chtěl – stejně jako „externí“ kandidáti – zjednodušit organizační strukturu. ČRo by také měl změnit hospodaření, vznikne šestiletý finanční plán, ale také kariérní řád. Nový ředitel také chce navázat koncesionářské poplatky na inflaci a vrácení DPH. Zavoral je také přesvědčen, že je potřeba aktivně prosazovat otevřenost ČRo.
Radní dosavadního náměstka zvolili, přestože sám přiznal, že ne vše se během jeho působení ve vedení ČRo podařilo. Zmínil se o nedotažené personální agendě či přílišné centralizaci. „Jsou tam dílčí neduhy, které věřím, že se nám podaří rychle odstranit,“ řekl i po zvolení. Za klíčové považuje sestavení kvalitnějšího finančního plánu, zjednodušení organizační struktury a lidskou komunikaci v rámci ČRo. „V nejbližším období se chci zamyslet nad svým týmem, se kterým chci realizovat svoji vizi představenou v projektu,“ dodal René Zavoral.
V Událostech, komentářích pak upřesnil, že by chtěl ČRo otevřít také novým tvůrcům zvenčí: „Nechci využívat pouze producenty a tvůrce v rámci centra výroby v ČRo, chci rozhlas otevřít i externím tvůrcům nebo autorům, lidem, kteří mají kreativní a inovativní potenciál.“
Součástí projektu Reného Zavorala bylo také to, že by se měl Český rozhlas stát „jednou z integračních sil ve společnosti“: „Dnes stále hovoříme o tom, že spustíme stanici tu pro mladé, tu pro starší, a já si myslím, že by měl být Český rozhlas médium, který společnost spojuje – spojuje rodinu. Mně se líbí stanice ČRo 2, která je stanicí rodinného typu – celá rodina od nejmladších až po dědečka si tam najde svůj pořad.“
Původně kandidovalo 31 lidí, do finále postoupilo pět
Ve finále původně usilovali o ředitelský post také děkan Fakulty sociálních věd UK Jakub Končelík, manažer České spořitelny Michael Kralert a právník Psychiatrické nemocnice Bohnice a bývalý šéfredaktor Respektu Tomáš Němeček. Ačkoli do závěrečného kola nepostoupili, předseda rady Petr Šafařík podotkl, že všechny kandidátské projekty považuje za přínosné a poskytly nový pohled na rozhlas.
O místo generálního ředitele Českého rozhlasu původně usilovalo 31 lidí. Prvních pět rozhlasová rada záhy vyřadila kvůli nesplnění formálních podmínek, většinu dalších radní vyloučili v prvním kole. Prvním kolem výběru neprošel ani prozatímní ředitel ČRo Karel Zýka, který rozhlas vede od říjnové rezignace Petera Duhana.
V březnu odstoupí předseda rozhlasové rady
Okolnostmi volby generálního ředitele se chtějí zabývat i poslanci. Předseda volebního výboru sněmovny Martin Komárek (ANO) svolal mimořádnou schůzi, na kterou pozval členy Rady ČRo, zejména předsedu Petra Šafaříka.
Komárek chtěl slyšet Šafaříkovo vyjádření k textům zveřejněným webem White Media jako údajné e-mailové korespondence Šafaříka s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Tématem měla být právě volba generálního ředitele. Petr Šafařík se z jednání omluvil kvůli nemoci, později však v prohlášení, které zaslal ČTK, odmítl, že by skutečně šlo o jeho e-maily Sobotkovi.
Petr Šafařík ale nyní oznámil, že ve funkci skončí, a to závěrem března. Vysvětlil to pracovním vytížením. Předsedou Rady ČRo se přitom stal teprve v listopadu.
Historicky pátý děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík působil na fakultě i před nástupem do jejího čela. Zabývá se historií médií ve 20. století a jejich rolí v totalitní společnosti. Děkanem je od roku 2010, v roce 2013 funkci obhájil, druhé a poslední možné funkční období končí letos.
Do volby ředitele ČRo jde s cílem „ukončit táhlé reformy“ a stanovit v rozhlasu jasnou strukturu, chce personifikovat program, akcentovat menšinová témata, investigativní zpravodajství a kulturu a také pokračovat v digitalizaci.
Michael Kralert by do rozhlasu přišel z České spořitelny, kde řídí portfolium strategických projektů a finančního řízení IT. V minulosti působil také u Deloitte, v mediálním prostředí se pohyboval mezi lety 1998 a 2000, kdy byl finančním ředitelem v České televizi, a v době televizní krize v roce 2001 kandidoval na generálního ředitele.
Jako generální ředitel ČRo by chtěl zjednodušit programovou nabídku, neboť v současnosti si podle něj některé stanice konkurují. Chce také konsolidovat ekonomiku a zjednodušit organizační strukturu.
Právník Psychiatrické nemocnice Bohnice Tomáš Němeček do roku 2013 pracoval jako novinář. Naposled byl vedoucím přílohy Právo a justice Lidových novin, odkud odešel poté, co vydavatele deníku zakoupil Agrofert Andreje Babiše. Mezi lety 2003 a 2005 byl šéfredaktorem Respektu, pracoval také v Hospodářských novinách. Je také nositelem významných novinářských ocenění – Ceny Ferdinanda Peroutky z roku 2004 a ceny Karla Havlíčka Borovského z roku 2012.
Stane-li se generálním ředitelem ČRo, chce se zaměřit na technologický rozvoj vysílání, především chce pokračovat s projekty podcastingu s přehledy zpráv či hudbou, chce také zpřehlednit web rozhlasu. Navrhuje zjednodušení organizační struktury ČRo a věří také, že zvýší důvěru zaměstnanců ve vedení.
Bývalý šéfredaktor E15 a Eura a ředitel příslušné divize v Mladé frontě Tomáš Skřivánek dříve pracoval také v Mladé frontě Dnes, Týdnu a České televizi, mezi lety 2000 a 2003 vedl server penize.cz. Z Mladé fronty odešel v prosinci, kdy již kandidoval na ředitele rozhlasu. V té době také vydavatelství změnilo vlastníka.
Jako případný generální ředitel ČRo plánuje programové a organizační změny. Výsledkem má být zrušení části manažerských postů a přesun prostředků do výroby. Chce zdůraznit roli ČRo Plus jako zpravodajské stanice a „zamyslet se nad vzájemným vztahem mezi ČRo Plus a Radiožurnálem“. Součástí Skřivánkovy koncepce je také důraz na rychlé zpracování zpráv na internetu a celkové zrychlení zpravodajství s využitím sociálních sítí a mobilních technologií.
