Praha - Martin Šimáček končí ve vedení Agentury pro sociální začleňování. Odvolal jej ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Ministr důvody prozatím sdělit odmítl, Šimáček je prý zná, nepovažuje je však za relevantní a nechce je komentovat. Řízením agentury Dienstbier pověřil Šimáčkovu zástupkyni Alenu Zieglerovou. Zaměstnanci agentury se odvolaného šéfa zastali a ministra otevřeným dopisem vyzvali, aby své stanovisko přehodnotil. Nesouhlasí ani s chystanou reorganizací agentury.
„Důvody a další fungování agentury pro sociální začleňování budeme komunikovat napřed se zaměstnanci tohoto odboru,“ uvedl bez dalších podrobností Dienstbier. „Na činnosti a poslání agentury se nic nemění. O dalších krocích budeme včas informovat,“ dodal k odvolání Jiří Souček z kabinetu ministra.
Ani Šimáček se nechtěl k důvodům svého odvolání vyjadřovat. „Pan ministr mi sdělil pět důvodů a já žádný z nich nepovažuji za relevantní. V tuto chvíli očekávám, co pan ministr oznámí veřejně. Důvody se výkonu agentury v lokalitách vůbec netýkaly,“ řekl Šimáček. Zaměstnancem prozatím zůstává, výpovědní lhůta mu skončí na konci června.
Šimáček věří, že personální změny agenturu neoslabí a jeho tým započaté projekty úspěšně dokončí. Určitou nervozitu však po svém odvolání v agentuře zaregistroval. „Cítím, že zaměstnanci jsou rozladěni, nejsou si jisti budoucností a potřebují nějakou zprávu od ministra.“
Zaměstnanci v otevřeném dopise Dienstbierovi napsali, že jsou jeho posledními kroky krajně znepokojeni. Obávají se, že by odvolání a další změny mohly poškodit agenturu jako „jeden z nejúčinnějších nástrojů vlády“ v boji proti vyloučení a utlumit její činnost. Odvolání je podle nich nespravedlivé a nesouhlasí s ním. Ministra vyzvali, aby celou situaci znovu zvážil.
Proti postupu Jiřího Dienstbiera se ostře vymezila také Jana Drápalová, předsedkyně Strany zelených (SZ). „Je velmi nerozumné a nezodpovědné měnit vedení Agentury ve chvíli, kdy jednoznačně prokazuje svůj přínos pro jednotlivá města i celé Česko. Postup ministra Dienstbiera, který svůj krok zatím nijak nevysvětlil, zásadně ohrožuje pozitivní trend inkluze v Česku, který se i díky Agentuře podařilo nastartovat,“ vyjádřila se Drápalová.
Nyní agentura působí ve 36 místech. Šimáček dříve řekl, že by do konce roku 2019 měla nabídnout podporu celkem více než 70 městům a obcím. V poslední době navázala spolupráci s Brnem a Ostravou, v několika městech se dokončují přípravy strategických plánů pro čerpání peněz z EU. Do roku 2023 může Česko na sociální začleňování získat až deset miliard korun. „Dospěli jsme do momentu, kdy města agentuře důvěřují. V době, kdy na agenturu nejsou žádné stížnosti, je nešikovné zbavit ji hlavy,“ řekl Šimáček.
Rozdělení na dva odbory
Agenturu kromě personálních změn čeká zřejmě i proměna organizační. Brzy by totiž měla přestat fungovat jako jeden celek a měla by se rozčlenit na dvě části. Ty by existovaly jako odbory sekce lidských práv úřadu vlády. „Agentura bude samozřejmě dál pracovat, v žádném případě se nebude rušit a nechystá se její omezení či oslabení. Naopak bude do budoucna výrazně posilovat a ještě se rozroste. Reorganizace má zajistit efektivní fungování. Připravují se nové projekty,“ vysvětlila Dienstbierova náměstkyně Martina Štěpánková.
První odbor by se měl zaměřovat na činnost v lokalitách a práci s tamními partnery, druhý na „centrální úroveň“, tedy na aktivity ministerstev a na systémové změny. Odvolaný šéf nepovažuje rozdělení za žádoucí. Podle něj je činnost agentury provázaná a změna ji může rozmělnit. Chystané změny znepokojují i pracovníky agentury, označili je za devastující.
Reorganizace podle nich znamená omezení fungování agentury, může destabilizovat politiku začleňování v Česku a navíc jí nepředcházela odborná diskuse.
Šimáček se domnívá, že k reorganizaci by mohlo dojít začátkem července kvůli služebnímu zákonu a změnám ve státní správě. Fungování agentury by mohl upravit také nový zákon o sociálním začleňování, který by měl platit od ledna 2017.
Agentura pro sociální začleňování spolupracuje s městy a obcemi, které se potýkají se sociálně vyloučenými lokalitami. Její poradci mají přispět k navázání kontaktů mezi místní radnicí, policií, školami či neziskovými organizacemi, které by se měly společně snažit situaci zlepšit. Vyloučených lokalit je v Čechách zhruba 400 a stále jich přibývá. Žije v nich kolem 80 000 lidí, převážně Romů.
Mnozí odborníci, úředníci i samotní Romové činnost agentury hodnotí pozitivně. Podle nich se díky jejímu přispění situace v řadě problémových lokalit zlepšila a lepší je tam i soužití s okolím. Agentura má ale i své kritiky. Podle některých například není jasné, kolika Romům vlastně skutečně pomohla začlenit se do běžného života.
Vládní agentura začala fungovat v březnu 2008. Šimáček ji vedl od února 2009, do funkce jej jako vítěze výběrového řízení jmenoval tehdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Předtím Šimáček působil osm let v organizaci Člověk v tísni a spolupracoval také s dalšími prospěšnými společnostmi, pracoval i na ministerstvu školství.
