Demokracie potřebuje strany zdola, nikoliv privátní, řekl Sobotka

Praha – Vývoj společnosti a politiky od začátku 90. let vzal lidem naději z listopadu 1989, prohlásil dnes premiér Bohuslav Sobotka na slavnostním shromáždění před studenty i aktéry sametové revoluce. Sobotka tak pokračoval v kriticky laděném projevu z předchozího dne – i většina jeho dnešních slov měla spíše negativní nádech. Sobotka připomněl kuponovou privatizaci, korupční aféry, nestejné podmínky pro podnikatele, ale i proměnu politických stran z idealistických na „marketingové a mocenské výtahy“.

Ačkoliv premiér zdůraznil, že nechce v rámci slavnostního projevu hodnotit vládu, jeho kritická slova mimo jiné zřetelně mířila k jednomu z koaličních partnerů. Varoval totiž před „privátními stranami, populisty a oligarchy,“ kteří těží z nezájmu lidí o volby. „Hrozí nám vyprázdnění demokracie, které jsme se tehdy na náměstích dovolávali. Mohou z toho snadněji těžit populisté a oligarchové, a to v prostředí, kde dnes se organizují privátní politické strany. Najímají politické kandidáty bez jakéhokoliv demokratického principu,“ zmínil Sobotka, podle něhož prý demokracie potřebuje naopak strany formované zdola.

„Strany prošly obrovskou proměnou. V roce 1990 do nich stupovali idealističtí lidé. Kolem poloviny 90. let ale začaly fungovat jako výtah k moci… Kolem roku navíc 2006 ve stranách začali významný vliv získávat tzv. političtí kmotři. Pak přišly korupční aféry, které je ještě více zdiskreditovaly. Měli jsme tady častá střídání ministrů. Stát se stal postupně slabým. Důsledkem je stále menší účast ve volbách“

Uplynulých 25 let Sobotka hodnotil také z pohledu médií. Podle něho zažila nebývalou svobodu hlavně z počátku 90. let, kdy se zbavila režimního dohledu a cenzury. Ani v zahraničních rukou prý svoboda obsahu nijak netrpěla – až do posledních let. Zahraniční vlastníci většinou neměli zájem zasahovat do obsahu. Nynější koncentrace v rukou českých podnikatelů a podnikatelských skupin by se podle premiéra mělo promítnout do mediální legislativy i zákonů o střetu zájmu.

20 minut
Sobotka: Skandály vymazaly naděje z listopadu '89
Zdroj: ČT24

Konkrétnější byl někdejší předseda české vlády i Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) poukazem na roli vicepremiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. „Jemu se zatím osvědčuje být pouze šéfem, ne předsedou strany. Šéf není kontrolován zezdola, je v pokušení hrát roli vůdce,“ uvedl Pithart.

Sobotka poté prozradil, že jednání s ANO je jednodušší v tom, že stanoviskem tohoto hnutí je to, co se podaří dohodnout s jeho předsedou. Premiér také k uplynulým 25 letům uvedl, že trh nevyřešil vše s poukazem na nezaměstnanost a sociální otázky. Mluvil také o slepých uličkách v podobě bankovního socialismu a divoké privatizace, kterou naopak obhajoval v těchto dnech při jiných debatách někdejší premiér a prezident Václav Klaus.

Lída Rakušanová a Petr Pithart
Zdroj: ČT24/ČTK

Bývalý představitel Občanského fóra Petr Kučera uvedl, že Klaus „byl nejlepší technolog moci, který se tady objevil“. Zatímco Václav Havel pro Kučeru zůstává nositelem toho, co po listopadovém převratu podařilo, v souvislosti s Klausem mluvil o čecháčkovství. Současný prezident a bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman to podle Kučery „posunul trošku ještě do suterénu“ vulgarizací politiky.

Někdejší redaktorka exilového Rádia Svobodná Evropa Lída Rakušanová na dotaz k Zemanovým vulgárním výrokům uvedla, že i Německo mělo podobného prezidenta, který se stal pro své vyjadřování směšnou figurkou. „V Německu volí prezidenta parlament, takže se to tam už nikdy nestalo,“ dodala.

  • Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24. Kromě článků, které připomínají přelomové události, zde najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů.
06:08Aktualizovánopřed 9 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZ, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 16 mminutami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 39 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 13 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami
Načítání...