Brno - Fenomén déja vu souvisí se strukturami v lidském mozku a zřejmě má neurologický původ. Vyplývá to z výzkumu vědců ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně a jejich britských kolegů. Při prožívání déja vu člověk pociťuje určitou situaci jako velmi známou, ale zároveň si uvědomuje, že pocit není opodstatněný a „vzpomínka“ je vlastně falešná. Po příčinách jevu pátrají generace výzkumníků. Nový objev vědců z CEITEC zveřejnil prestižní časopis Cortex.
Výzkum dokázal, že prožitek déja vu přímo ovlivňují konkrétní mozkové struktury. Vědci zjistili, že v mozku lidí, kteří déja vu zažívají, jsou určité struktury významně menší než u těch, kteří s déja vu neměli osobní zkušenost. Pro vysvětlení jevu u zdravých jedinců dosud nikdo nepřinesl podobně konkrétní důkaz. Zatím měli vědci jen množství více či méně podložených hypotéz, často na poli parapsychologie či mystiky.
U 113 zdravých dobrovolníků výzkumníci pečlivě vyšetřili mozek a porovnali velikosti jednotlivých mozkových oblastí jedinců, kteří nikdy déja vu nezažili, a těch, u nichž se déja vu vyskytuje. Analýza prokázala drobné, ale statisticky významné rozdíly v množství šedé hmoty v některých oblastech mozku, zejména v obou hipokampech, malých strukturách na vnitřní straně spánkových laloků, kde „sídlí“ paměť a vzpomínky. Jedinci prožívající déja vu mají tyto struktury významně menší.
Déja vu podle objevu souvisí s fungováním hipokampů. „Domníváme se, že jde zřejmě o určitou drobnou 'chybu v systému', způsobenou vyšší dráždivostí hipokampů. Ta je důsledkem změn v nejcitlivějších oblastech mozku, které zřejmě nastaly v průběhu vývoje nervového systému,“ uvedl hlavní autor výzkumu Milan Brázdil, jenž v CEITEC vede program zaměřený na výzkum mozku a lidské mysli.
Podobnost s epileptickým záchvatem
Hipokampus je velmi citlivý na vlivy z vnějšího prostředí. Jeho dráždivost zvyšuje například spánková deprivace nebo stres, a to zejména v raném dětství. Vědci prozatím neví, co přesně je spouštěčem déja vu. Již delší dobu ale diskutují o myšlence, že při prožitku „falešné vzpomínky“ probíhají obdobné procesy jako při epilepsii spánkového laloku. Déja vu pociťuje před záchvatem nemalá část epileptiků.
Déja vu ale u zdravých pacientů není projevem nemoci nebo závažné vady. „Nedá se říci, že výskyt déja vu je nemoc. Zažívá ho možná až 85 procent populace, je to tedy svým způsobem normální,“ řekl Brázdil. Dokonce se ukázalo, že déja vu častěji pociťují lidé s vyšším vzděláním.
Brněnský objev je počátkem dalšího zkoumání. Začnou se jím zabývat vědci z celého světa. Už nyní jsou autoři pozvaní na několik zahraničních pracovišť. Na objevu spolupracovali brněnští vědci s kolegy z univerzity v Exeteru v Británii. Výzkum započal na Masarykově univerzitě, odkud se tým přesunul pod křídla nového Středoevropského technologického institutu.
