Daň se bude vracet nově i zemědělcům v živočišné výrobě. Poslanci schválili zelenou naftu

Vratku části spotřební daně z nafty by nově měli dostávat i zemědělci v živočišné výrobě. Dosud na ni měli nárok jen zemědělci v rostlinné výrobě. Počítá s tím novela zákona o spotřebních daních, kterou schválili poslanci. Proti původní vládní podobě ji ale výrazně pozměnili a vracení daně rozšířili i na rybníkáře a firmy hospodařící v lesích. Rozšíření zelené nafty má podpořit zemědělce i jejich konkurenceschopnost. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

 „Naše zemědělství je velmi těžce zkoušené konkurencí zejména ze starých zemí EU. Tímto návrhem zákona zemědělství pomáháme,“ vysvětlil smysl novely zpravodaj Petr Kudela (KDU-ČSL). 

Poslanci novelu přijali v podobě komplexního pozměňovacího návrhu, se kterým přišli ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a poslanci Pavel Šrámek (ANO) a Petr Kudela. Podle nich má být vratka odstupňována podle intenzity chovu dobytka, takzvané dobytčí jednotky na hektar.

Zemědělci v rostlinné výrobě by podle jejich návrhu nejprve dostávali zpět 40 procent daně a v živočišné výrobě 90 procent daně. Tento princip by měl fungovat do konce června 2017, od 1. července 2017 se pak vratka bude odvíjet od intenzity chovu zvířat.

Nejméně by měly dostávat firmy bez živočišné výroby. Čím vyšší poměr živočišné výroby bude, tím vyšší bude i vratka daně. Poslanec Šrámek návrh zdůvodnil tím, že vyšší produkce živočišných hnojiv získaných z krav a dalších hospodářských zvířat pomáhá úrodnosti půdy.

Od 1. ledna 2019 se pak vratky daně mají podle tohoto návrhu sjednotit pro všechny činnosti v zemědělské výrobě na 4,38 koruny za litr. O vratku by mohli zemědělci žádat až šest měsíců zpětně.

Při projednávání v zemědělském výboru bylo proti většině pozměňovacích návrhů ministerstvo financí. Podle Petra Bendla (ODS) argumentovalo tím, že celý systém je byrokraticky a složitě kontrolovatelný. Bendl tvrdí, že návrh jen zvýhodní určitou část podnikatelů, preferoval by snížení daně pro všechny. Neúspěšně navrhoval předlohu zamítnout.

Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je zelená nafta mimořádně administrativně náročná a otevírá dveře daňovým únikům. 

Podle poslance Šrámka (ANO) se však dá kontrolovat snadno. Místopředseda zemědělského výboru Pavel Kováčik (KSČM) poznamenal, že negativnímu stanovisku MF rozumí. „Správný ministr financí se vždy bude kroutit, když má nějaké peníze vydat,“ podotkl.

Nečasova vláda chtěla zelenou naftu zrušit

Na zelenou naftu mají nyní nárok zemědělci s rostlinnou výrobou. „Počet subjektů uplatňujících tento druh nároku je řádově v tisících a co do velikosti subjektů je to od samostatně hospodařících osob až po velké zemědělské podniky,“ sdělila mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková.

Zelená nafta byla kontroverzním tématem v Česku už před jejím spuštěním. Například v roce 1999 zemědělci protestovali, že tehdejší vláda neplní svůj program, když ji nezvládla prosadit. Stát tehdy proplácel půlmiliardové náhrady formou přímých dotací jako odškodnění za to, že v zákoně nebyla.

Nakonec ji stát zavedl, o 60procentní vratku spotřební daně tak zemědělci mohli žádat od dubna 2000. Například v roce 2002 činila podpora zemědělcům touto cestou 1,3 miliardy korun.

Vláda Petra Nečase (ODS) v roce 2012 v rámci úsporných opatření nejprve schválila úplné zrušení zelené nafty. Zemědělci následně na protest na řadě míst země protestovali. Nečasův kabinet pak své rozhodnutí zmírnil, ukončení daňového zvýhodnění o rok odsunul a pro rok 2013 pouze snížil vratku z původních 60 na 40 procent. Ke konci roku 2013 byla zelená nafta zrušena úplně. Sobotkův kabinet ji pak obnovil. 

  • V Německu je běžná výše spotřební daně 40 centů za litr (10,8 korun), zemědělcům může být z této částky 14,5 centu vráceno (3,9 koruny), de facto tak za litr nafty platí spotřební daň 25,5 centu (6,9 koruny). Podmínkou je podle mluvčího Německého sdružení zemědělců Michaela Lohseho prokázání nákladů. Maximálním množstvím, do kterého lze zvýhodnění využít, je 10 tisíc litrů nafty. Celkově podle Lohseho Německo ročně na tuto formu podpory zemědělcům dává 400 milionů eur (10,8 miliardy korun).
  • Na Slovensku daňové zvýhodnění nafty pro zemědělce platilo do konce roku 2010. Úleva byla zrušena v rámci opatření na ozdravení veřejných financí. Později stát v reakci na výpadek úrody kvůli dlouhotrvajícímu suchu vypsal na rok 2013 dotační program, v jehož rámci proplatil farmářům část zaplacené spotřební daně z nafty. Slovenské ministerstvo zemědělství nyní nevyužívá žádný nástroj na zvýhodnění nákupu pohonných hmot na zemědělské účely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 20 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 13 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...