Praha – Miloš Zeman sice bude do funkce prezidenta uveden až 8. března, svým prvním televizním rozhovorem už ale stihl vyvolat první přestřelku s vládou ohledně kompetencí. Zeman totiž prohlásil, že by byly nejlepším řešením současné politické situace předčasné volby. Vláda zareagovala vzkazem, že Česko není prezidentská republika a Zeman nemá potřebné pravomoci. Zeman ovšem může rozklížit jak Nečasovu vládu, tak vedení ČSSD, ačkoliv z ústavy příliš pravomocí nemá.
Co přijde se Zemanem? Na pozoru se musí mít ČSSD i Nečasova vláda
Z ústavy má prezident zejména tři exekutivní pravomoci: jmenovat premiéra a jednotlivé ministry, jmenovat členy Bankovní rady ČNB a soudce Ústavního soudu. Působit ale může neformálně svým vlivem. A právě to Miloš Zeman prohlásil - chce se opírat o přímý mandát od voličů a z Hradu prosazovat vlastní agendu. Co se tedy změní s nástupem nového prezidenta?
Noční můra Bohuslava S.
Pozor si musí dát zejména sociální demokraté. Strana je ve vztahu k Zemanovi rozdělená a tím i oslabená vůči jeho případným atakům. Část členů podpořila v prezidentské volbě kandidáta ČSSD Jiřího Dienstbiera, ovšem v Senátu několik členů sociální demokracie podpořilo Zemanovu kandidaturu a v rozporu s vedením strany ho podporovala třeba i místopředsedkyně strany Marie Benešová. Vedení ČSSD se po prvním kole vzepřel i samotný Dienstbier, když Zemana odmítl ve druhém kole podpořit. A především: Zeman nemůže ČSSD zapomenout, že pro něj mnozí zákonodárci nehlasovali v prezidentské volbě v roce 2003.
Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka se napětí snažil mírnit krátce po volbách tím, že při gratulaci ke zvolení nabídl Zemanovi „spolupráci“ se sociálními demokraty; nijak ji ovšem neupřesnil. Zeman se má také zúčastnit sjezdu ČSSD, který se koná týden po jeho inauguraci. Zemanův úspěch ale podle politologů uvnitř sociální demokracie povzbudí rebely, kteří nesouhlasí s vedením strany. Ostatně sám Zeman prohlásil, že se sice cítí být v srdci stále sociálním demokratem, nebude mu to ale bránit v kritice nynějších lídrů strany.
Ve vládě vadí Zemanovi hlavně strana LIDEM
Obezřetná musí být i vláda Petra Nečase, která ve sněmovně disponuje křehkou většinou. Zeman legitimitu kabinetu ve velkém povolebním rozhovoru pro ČT zpochybnil kvůli straně LIDEM. Ta podle něj nevzešla z voleb a pokud se tedy díky ní vláda drží u moci, byly by podle Zemanova „občanského názoru“ na místě „co nejdříve předčasné volby“.
Předsednictví strany LIDEM
Ještě před volbami Zeman uvedl, že by mu po příštích volbách do sněmovny nevadila menšinová vláda ČSSD s tolerancí komunistů. Za lepší řešení než většinovou vládu prý považuje menšinový kabinet s podporou silné opoziční strany - jinak řečeno opakování scénáře opoziční smlouvy, kterou dodnes chválí jako nejstabilnější politické prostředí v Česku od revoluce.
Na Zemanovo popíchnutí o předčasných volbách reagoval Petr Nečas slovy, že se vláda odpovídá Poslanecké sněmovně a nikoli prezidentu republiky. „Vláda bude pokračovat, dokud bude mít v Poslanecké sněmovně většinu a bude schopna prosazovat koaliční program,“ řekl Nečas.
Pokud by však vláda padla dříve, bude nového premiéra jmenovat právě Zeman, resp. do 7. března Klaus.
Zeman chce prosadit zákon o majetkových přiznáních
Jako jeden z první kroků čeká Miloše Zemana jmenovat chybějící soudce Ústavního soudu. V současné době jich je 12, což je minimum pro to, aby byl soud plně funkční, a v červnu jejich počet klesne na 11. Zeman v této souvislosti řekl, že „nejpozději do dvou měsíců“ po své inauguraci a na základě konzultace s předsedou soudu Pavlem Rychetským jmenuje nejméně jednoho nového soudce.
Hned po svém zvolení Zeman prohlásil, že má přímý mandát a cítí se proto oprávněn prosazovat svoji agendu nad rámec prezidentských pravomocí. V této souvislosti jmenoval třeba zákon o majetkových přiznáních nebo opatření na podporu zahraničních investic do české ekonomiky. Miloš Zeman by chtěl také prosadit úpravu volebního systému, aby lidé ve volbách mohli vybírat osobnosti napříč kandidátkami a nemuseli se rozhodovat pro jednu stranu.
Tyto kroky chce prosadit už v nynějším parlamentu, a to i přesto, že prezident nemá zákonodárnou iniciativu. Zeman ale v televizním rozhovoru vysvětloval, že může ovlivnit nějakou skupinu poslanců či senátorů a ti pak můžou změny zákonů navrhnout. „Já bych dokonce nevylučoval, že to za pokus stojí i při současném složení parlamentu. Nepochybuji o Senátu v daném případě a možná, že i v Poslanecké sněmovně se najde mírná většina pro tento zákon,“ řekl Zeman v diskuzi na Prima family.
Zeman bude zřejmě chtít ovlivnit i volbu šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten totiž po odvolání Františka Dohnala řídí viceprezident Miloslav Kala a poslanci se zatím nedokázali shodnout na novém předsedovi. Bývalý premiér už prohlásil, že pokud ho nenajdou sami poslanci, tak se rád sejde se šéfy poslaneckých klubu, se kterými chce diskutovat o někom, kdo prý dokáže korupci vzdorovat.
Libor Michálek
Zeman v této souvislosti v rozhovoru s Václavem Moravcem zmínil Libora Michálka, který jako šéf Státního fondu životního prostředí poukázal na možnou korupci na ministerstvu životního prostředí. Šéfa NKÚ by prý chtěl hledat i ve spolupráci s nadačním protikorupčním fondem podnikatele Karla Janečka.
Vztahy se sousedy ovlivní vyhrocená kampaň
V zahraniční politice slibuje střídání Miloše Zemana za Václava Klause více proevropský kurz. Sám Zeman se prohlásil za eurofederalistu, na Hradě chce také vyvěsit vlajku EU, což Klaus odmítal. Na druhé straně ovšem souhlasí s kritikou EU kvůli údajně přehnané byrokracii. V Interview ČT24 uvedl, že by jeho první zahraniční cesta směřovala na Slovensko, poté chce navštívit i další sousedy ČR a prý by neopomněl ani Izrael.
Před druhým kolem prezidentské volby ale silně rezonovalo téma poválečného odsunu sudetských Němců a Benešových dekretů a zejména v Německu nebo Rakousku vzbudila některá Zemanova prohlášení rozruch. Čerstvě zvolený prezident navíc prohlásil, že se kvůli novému rozjitření historických sentimentů rozhodně v Německu a Rakousku omlouvat nebude. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat, německý deník Welt dnes radí kancléřce Angele Merkelové, aby kvůli antiněmecké kampani nezvala nově zvoleného českého prezidenta do Berlína.
Zeman navíc pronesl některé kontroverzní výroky i dříve, když byl ještě ve funkci premiéra. Kvůli jeho prohlášení na adresu sudetských Němců dokonce v roce 2002 zrušil kancléř Gerhard Schröder státní návštěvu Česka. Proto bude jeho návštěva Vídně či Berlína sledována velmi bedlivě.
Příští prezident se také před volbami vyslovil pro preventivní útok na Írán. „Evropská unie opakuje chybu appeasementu, usmiřovací taktiky, tehdy vůči Hitlerovi, dnes vůči islámským teroristům,“ řekl Zeman loni v rámci Dnů pro Izrael v Hradci Králové. Odmítá také vstup Turecka do EU, a to kvůli „obtížné slučitelnosti kultur“. V případě Ruska naopak takovou odlišnost nevidí a považuje za správné jednoho dne nabídnout Rusku vstup do EU.
To všechno zmíněno znamená jediné: Také v zahraniční politice se Miloš Zeman bude cítit oprávněn k zásahům a nespokojí se s pouhou reprezentací státu navenek.
O Zemanově kritice by vláda mohla jednat už zítra (zdroj: ČT24)