Lidé, kteří se musí postarat o své vážně nemocné příbuzné, by mohli na tuto péči získat až tříměsíční placené ošetřovatelské volno. Na svém aktuálním zasedání to schválila vláda, po změně iniciované hnutím ANO ale bude muset s nepřítomností zaměstnance-ošetřovatele souhlasit jeho zaměstnavatel.
Člověk bude moct čtvrt roku ošetřovat blízkého. Když mu to dovolí v práci
Podle dvou nedávných výzkumů péči v rodinách v Česku dostává kolem 80 tisíc seniorů a seniorek a průměrně rodina věnuje opatrování blízkého jedenačtyřicet hodin týdně. Se změnou, která by měla rodinám starost o jejich bližní usnadnit, nyní na vládu přišlo ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Podle schváleného návrhu by Češi mohli čerpat až devadesátidenní ošetřovatelské volno. Vztahovat se má na lidi s nemocenským pojištěním, kteří budou pečovat o rodinného příslušníka, jenž strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů potřebuje minimálně další měsíc opatrování. Tato situace se týká například pacientů po mozkové příhodě, vážných operacích nebo nemocných s rakovinou.
Ošetřovné – dvě třetiny ze základu příjmu
Ošetřovné by činilo 60 procent redukovaného základu příjmu, vyplácelo by se z nemocenského pojištění, a možnost tento systém využít se vztahuje na širokou rodinu. Ošetřovatelem může být syn, dcera, vnouče i partner (manžel, druh i registrovaný partner) ale také sourozenec, zeť či snacha nebo synovec a neteř.
Nový režim by se mohl vztahovat i na osoby, které s ošetřovaným bydlí, přestože nejsou příbuzní. Široký okruh pečujících zdůvodňuje ministerstvo práce tím, že by rodiny měly mít možnost vybrat si pro sebe nejlepší variantu péče – kvůli tomu norma také umožňuje se o pečování střídat.
„Bylo důležité, aby dlouhodobé ošetřovné prošlo, i za cenu ústupku, že prošel návrh pana ministra financí, aby ten, kdo odchází na dlouhodobé ošetřovné, jako pečovatel musel mít souhlas zaměstnavatele,“ uvedla ministryně práce Marksová. „Funguje to tak v Rakousku, na české poměry to může být komplikace, ale hlavní je praxe. Když se uvidí, že zaměstnavatelé nechtějí zaměstnance pustit, může se zákon vždycky změnit.“
Lidem, kteří by si ošetřovatelské volno vzali, by měla firma držet místo. Nesměla by je v době ošetřování propustit. To je také to, co na návrhu vadí zaměstnavatelům; za dlouhodobě uvolněného pracovníka budou muset hledat náhradu, která navíc bude jen dočasná.
4 minuty
Marksová: Firma si může postavit hlavu, ale je to kompromis s Babišem
Třicet tisíc případů ročně
Podle resortních odhadů by vládou schválený model ročně využilo asi 30 tisíc lidí, což v přepočtu předpokládá náklady kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje nejen výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění, ale i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by pak přišlo zdravotní pojištění.
Dalších dvaatřicet milionů by bylo potřeba ještě na mzdy téměř šedesátky lidí, kteří by se agendě věnovali. Resort práce ale očekává, že by se díky péči v rodinách mohla ušetřit asi miliarda za pobyty nemocných v nemocnicích a léčebnách.
Firmy můžete ochromit, varuje pravice
Navrhujeme diskutovat se zaměstnavateli a teprve pak zvolit vhodnou délku pečovatelské dovolené, aby byla ku prospěchu rodinám a neblokovala zaměstnavatele na příliš dlouhou dobu.
Novelu zákona nyní musí posoudit sněmovna a předseda lidovců Pavel Bělobrádek avizoval, že očekává „poměrně intenzivní debatu“ – a to právě s ohledem na zaměstnavatele. „Ta debata má dvě stránky, pokud zaměstnavateli vypadnou dva, tři lidé nečekaně na 90 dnů, tak to může pro ně být velmi komplikované. Mohlo by se také stát, že by někteří zaměstnanci mohli to až zneužívat, že by si mohli ošetřovné vzít několikrát ročně,“ řekl.
A právě na to už nyní poukazuje pravicová opozice; obavy z vlivu tříměsíční absence na firmy má TOP 09 i ODS. „Dlouhodobým ošetřovným můžeme ochromit zaměstnavatele, kteří již dnes velmi zápasí o každého zaměstnance,“ myslí si také poslankyně opoziční ODS Lenka Kohoutová. „Máme zájem na tom, aby se pečující mohli v klidu věnovat péči a nemít strach, jak po třech měsících péči zajistí. Máme ale také zájem na tom, aby zaměstnavatel neměl problém s dlouhodobou nepřítomností.“