Praha – Štědrý den oslavila většina českých domácností bramborovým salátem, kaprem, cukrovím a stromečkem s dárky. Na naše tradice si postupně zvykají i cizinci, kteří Vánoce ještě před časem vůbec neslavili. Rok od roku jich v Česku přibývá. Vietnamská rodina Tran žije už dvacet let v Praze. Vánoce začali slavit až poté, co jejich děti začaly chodit do českých škol. V jejich domácnosti teď už nechybí cukroví, ke štědrovečerní večeři jedí jedině bramborový salát a kapra nebo řízky.
Nejmladší z rodiny, osmiletá Bibi, dokonce věří i na Ježíška. Stejně jako rodina Tran slaví svátky v České republice už většina Vietnamců. Na naše zvyky přešli hlavně kvůli dětem. Ve Vietnamu se Vánoce neslaví. Dárky si tam lidé dávají až s příchodem nového lunárního roku, tedy v únoru.
Podobně to mají s oslavou Vánoc také Rusové, kteří se hlásí k pravoslavné církvi. Ani oni neznají tradiční Štědrý den, pro ně je čas na obdarování blízkých až v lednu, kdy slaví příchod nového roku.
Zatímco křesťané si o Vánocích připomínají narození Ježíše Krista, židé zhruba ve stejnou dobu slaví chanuku. Připomínají si dávné vítězství Židů nad náboženským útlakem tím, že zapalují svíčky na svícnu a dětem dávají dárky. Letos si je nadělili ale s předstihem. Křesťanské zvyky ale přebírají i některé židovské rodiny. Buď kvůli dětem, které chtějí dárky, nebo kvůli tomu, že jsou jejich manželství smíšená.
