Policie musela odpoledne zasahovat v uprchlickém zařízení v Balkové na severním Plzeňsku. Vzbouřila se zde patnáctka cizinců, zabarikádovala se v několika místnostech a po policistech metala nábytek. Podle ministra vnitra Milana Chovance zásah skončil bez zranění. Lidé, kteří nepokoje rozpoutali, prý ponesou následky.
Cizinci se bouřili v Balkové. Jeden z nich zřejmě dostal rozhodnutí o vyhoštění
První informace o vzpouře uprchlíků v zařízení v Balkové se objevila zhruba kolem jedné hodiny po obědě. Konflikt podle mluvčí cizinecké policie vyvolala informace o tom, že jeden z Nigerijců bude z Česka brzy vyhoštěn a deportován domů.
Spolu se svým krajanem se zabarikádoval v jedné z místností, později se k nim připojila dvanáctka dalších cizinců. „Reagovali zvýšenou agresivitou a násilím, včetně demolování zařízení. Když je chtěla policie vyvést, tak začali házet nábytek,“ popsala situaci mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. „Přijela zásahová jednotka z Plzně, které se podařilo velmi rychlým a efektivním zákrokem tu situaci vyřešit.“
Podle aktuálních údajů ministerstva vnitra je v Balkové celkem 56 mužů. Pocházejí z Nigerie, Běloruska, Ukrajiny, Srí Lanky nebo Súdánu. Ke vzpouře se tedy připojila asi čtvrtina z nich. Po půl druhé odpoledne oznámil ministr Chovanec, že policejní zásah skončil. „Všechny osoby vyvedeny,“ napsal ministr na Twitteru.
Mluvčí Rendlová ujistila, že při zásahu „na straně policie ani zajištěných cizinců nedošlo k žádnému zranění“. Stejně se vyjádřil i mluvčí záchranné služby. Přesto zdravotníci ošetřili tři lidi včetně dvou cizinců, kteří utrpěli šok ze zásahu.
Nepokoje nejsou nic výjimečného
Vzpoura v detenčním středisku není nevídaná. Podle Rendlové jde naopak vedle hladovky o obvyklý způsob protestu. Hladovku drželi například cizinci zadržovaní v dnes již nefungujícím zařízení v Drahonicích. V Bělé pod Bezdězem se zase vzbouřili a chtěli se dostat ven ze střeženého areálu.
K oběma případům však došlo v roce 2015, kdy se počet zadržených cizinců v době vrcholící uprchlické krize výrazně zvýšil. „Dnešní případ byl výjimečný tím, že se to delší dobu nestalo,“ uvedla mluvčí cizinecké policie.
Podle zástupce organizace, která běžencům pomáhá, cizinci často nemají dostatek informací o probíhajícím řízení a důležité dokumenty dostávají jen v češtině. „Často jim musíme překládat obsah toho rozhodnutí, které od policie dostávají a nejistota v zařízení pro ně je stresující,“ dodává Marcel Kmeť z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Zařízení pro zajištění cizinců v Balkové vzniklo v areálu někdejší školy v přírodě, který později převzala policie. Jako detenční středisko sloužil areál na přelomu století a znovu od loňského roku. Prvních 45 běženců tam bylo převezeno v listopadu z bývalé severočeské věznice v Drahonicích. Zařízení má kapacitu 200 lůžek.
Detenční střediska čili zařízení pro zajištění cizinců (ZZC) čekají na cizince, které policie přistihne, když ve vlacích či autech projíždějí bez dokladů Českem. Ti, kdo žádají v Česku o azyl, do detenčního zařízení nejdou, pro ně jsou určena přijímací střediska. V ZZC jsou zadržení lidé identifikováni. Ministerstvo zdůrazňuje, že v nich končí pouze lidé, kteří se v Česku ocitnou v rozporu se zákonem.