Praha – Státní pozemkový úřad (SPÚ) obdržel první dvě žádosti o vydání půdy v rámci církevních restitucí, celkem poslaly církve a náboženské společnosti od začátku roku sedm žádostí o vrácení lesů, polí a dalších nemovitostí. O vydání majetku mohou žádat celý letošní rok, včetně nejsložitějších případů by mělo vracení pozemků skončit nejpozději do konce roku 2016. Opoziční strany se ale snaží postavit církevním restitucím do cesty své ústavní stížnosti.
„Státní pozemkový úřad má od podání výzvy ze zákona šest měsíců na prověření všech doložených údajů a uzavření dohody o vydání zemědělské nemovitosti, poté běží lhůta šest měsíců až jeden rok na schválení této dohody,“ popsala proces vyřizování požadavků mluvčí pozemkového úřadu Monika Machtová.
Po schválení dostane dohodu příslušný katastrální úřad, aby provedl záznam vlastnického práva do katastru nemovitostí. V případě, že úřady žádosti nevyhoví, má církev šest měsíců na to, aby zažádala o vydání ve správním řízení. O něm musí být rozhodnuto do jednoho roku.
Tři a půl tisíce hektarů brdského lesa v okolí středočeského Rožmitálu pod Třemšínem patří mezi první nemovitosti, o které požádá v rámci restitucí pražské arcibiskupství. Samotný Rožmitál pod Třemšínem býval před druhou světovou válkou klíčovým hospodářským střediskem pražského arcibiskupa. A právě zdejší lesy mají posloužit k financování činnosti církve. „Chtěli bychom, aby změna nepřinesla pokles pracovních příležitostí v regionu,“ přeje si rožmitálský starosta Josef Vondrášek.
Komunisté a sociální demokraté chtějí do půl roku zvrátit církevní restituce stížností k Ústavnímu soudu, svou stížnost už podaly i Věci veřejné. „Není jasné, zda konkrétní majetky, které jsou nahrazovány církvím v penězích, například již nebyly vydány,“ naznačil jeden z důvodů stížnosti sociálních demokratů poslanec Jeroným Tejc. Podle Marka Bendy (ODS) je ale vláda přesvědčena, že se stížností nemohou uspět: „Protože jsme se velmi přesně drželi předchozího rozhodování Ústavního soudu.“
