Praha – Komunisté a hnutí Úsvit chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny kvůli církevním restitucím. Podle nich příslušné úřady nežádají po žadatelích o majetek všechny potřebné doklady, porušují tak zákon. „Byli jsme konfrontováni s poznatky, že státní památkový úřad či jiné úřady pod ministerstvem kultury či ministerstvem zemědělství porušují zákon o církevních restitucích tím, že netrvají na tom, aby všechny potřebné doklady byly předkládány,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip na společné tiskové konferenci se šéfem hnutí Úsvit Tomiem Okamurou.
Mimořádná schůze k církevním restitucím bude příští týden ve čtvrtek 25. července.
Podle Filipa tak hrozí, že by církve a náboženské společnosti mohly dostat majetek, který před 25. únorem 1948 nevlastnily. „Církve na tyto majetky nárok neměly, nebylo na ně zapsáno vlastnické právo a v tom případě by orgány státní správy postupovaly v rozporu se zákonem,“ řekl Filip.
Podle lídrů opozičních KSČM a Úsvitu se úřady neřídí zákonem, ale metodickým pokynem. Ten prý požadavky pro vydávání v rozporu s normou snižuje. Komunisté a hnutí žádají po vládě vysvětlení. „Žádáme jasné zdůvodnění a zpátky dodržovat hlavní zákon. Není potřeba měnit zákon, ale dodržovat ten stávající,“ uvedl Okamura.
Tomio Okamura, předseda hnutí Úsvit:
„Problém je v tom, že když se žádá jen textová dokumentace, ale nikoliv výkresová s přesnými plány, tak je možné, že se následně může dát svolení k převodu majetku, na který nemá žádající nárok.“
Pokud by sněmovna o restitucích nejednala a zákon se nedodržoval, je podle Filipa možné obrátit se kvůli vydávání majetku na Ústavní soud.
Úřady se brání: Postupujeme pečlivě a v souladu se zákonem
„Už to, že samy církve musí dokázat, že majetek skutečně byl jejich, je velká úleva pro úředníky pozemkového ústavu,“ upozornil Petr Gazdík (STAN). „Je to zodpovědnost hlavně ministra zemědělství, který je zodpovědný za pozemkový úřad,“ dodal Jeroným Tejc (ČSSD). Státní pozemkový ústav i Národní památkový ústav ale trvají na tom, že vydávání majetku probíhá v souladu se zákonem a dostatečně pečlivě. „NPÚ prověřuje všechny podmínky zákonem a vše prověřuje ještě pečlivěji nad rámec toho, co požaduje zákon,“ ohradila se mluvčí NPÚ Simona Jurečková.
Církve by měly získat zpět 56 procent majetku, a to pole, lesy, rybníky i nemovitosti za 75 miliard korun. Během 30 let by měly dostat také vyrovnání asi 80 až 90 miliard korun po započtení inflace.
CÍRKEVNÍ RESTITUCE
Vrácení nemovitého majetku. Podle zákona by jeho hodnota měla být zhruba 75 miliard korun. Církve už podaly 5 600 žádostí, ve kterých nárokují 116 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
Finanční náhrady. Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice, školy apod., i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První dvě miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
Snížení státních příspěvků. V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.
