Peking – Čína by chtěla zanechat ve světě větší otisk než kdo jiný v podobě vysokorychlostní železniční trati napříč Eurasií. Rychlovlaky by měly jezdit průměrnou rychlostí 300 km/h z Pekingu přes Moskvu a Berlín až do Londýna, celou cestu by měly ujet za tři dny. Trať by se měla otevřít do deseti let. Plán je podle všeho reálný, ačkoli odborníci nevylučují, že stavba může trvat i déle.
S podobně rozsáhlou vysokorychlostní tratí dosud nikdo nemá zkušenosti. Dosavadní rychlodráhy jsou dlouhé několik stovek kilometrů, v Evropě ještě zdaleka není hotova ani vysokorychlostní magistrála z Paříže přes Mnichov a Vídeň do Bratislavy. Plánovaná transeurasijská trať by měla být dlouhá desetitisíce kilometrů, vše může ještě zkoplikovat politika, protože se bude muset stavět v Rusku a na Ukrajině. „Čína vyniká v rychlosti stavby tratí – tempem tisíc kilometrů nových tratí ročně postupuje málokterý stát,“ poukázal ovšem Jiří Pohl ze Siemensu. „Odbočka do Evropy je reálná,“ dodal.
Zatím není jasné, zda bude mít nová trať charakter běžné železné dráhy, nebo bude fungovat na principu Maglev – vlaku na vzduchovém polštáři, který dnes jezdí pouze v Šanghaji a na zkušebním okruhu v Německu. „Je otázka mezinárodních dohod, jaké vlaky tam budou provozovány,“ upozornil Josef Kolář z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel ČVUT. Jisté ale je, že ve většině trasy bude nutné postavit docela novou dráhu. Stávajících vysokorychlostních tratí bude možné použít pouze v západní Evropě a části Ruska.
Železnice by mohla také zkrátit cestování na kratší vzdálenosti než do Číny. Cesta z Prahy přes Polsko do Moskvy po nové rychlodráze by mohla trvat několik hodin místo více než dne současným rychlíkem.
