Praha – Jaký druh kamene by si Češi měli zvolit za svůj národní symbol? To je jedna z otázek, kterou nabízí ve své knize Kameny domova popularizátor vědy a geolog Václav Cílek. Vyjmenoval v ní sedmačtyřicet druhů kamene svázaných s českou a moravskou kotlinou. Kameny k nám podle Cílka mluví řečí, které jsme ale přestali rozumět.
U vchodu chrámu Panny Marie vítězné, známého jako kostel pražského Jezulátka, stojí kropenka z červeného mramoru. „V této barokní symbolice je to kámen krve, těla, ale taky jako lásky,“ vysvětluje Cílek. Kámen, který je k nalezení snad v každém z pražských kostelů, ale často i v dlažbě a náhrobcích, je podle geologa adeptem na národní kámen celých Čech, Prahy a středních Čech určitě.
Zapomenutá řeč symbolů stavitelů chrámů je jedním z témat knihy. Dalším je historie míst, kde se u nás granáty, vltavíny, žuly a opuky nalézají a těží. Cílkova kniha je zároveň hloubavým turistickým průvodcem.
Tři renesance mramoru v Čechách
Například červený mramor z kostela pražského Jezulátka a dalších pražských staveb pochází z lomu na jihozápadním okraji metropole, blízko Radotína. Těžit se tu začal zhruba před tisícem let. „Mramory a ozdobné kameny měly několik zlatých period – byla to renesance, bylo to 19. století a byla to první republika,“ vysvětluje Cílek.
V knize o typicky českých kamenech zúročil Cílek svou profesi geologa, ale taky nadání k poezii. Třeba acháty z Krušných hor mu připomínají zkamenělý blesk.
Václav Cílek / Kameny domova; nakladatelství Krásná paní, 299 Kč.
