Česko už dva týdny bojuje s epidemií chřipky. S akutními respiračními infekcemi včetně chřipkového onemocnění se léčí přes 160 tisíc lidí. Lékaři tak znovu upozorňují, že lidé by neměli přecházet žádnou chorobu dýchacích cest. Oslabení organismu může vyústit třeba v selhání ledvin nebo poškození srdce, a to i u mladého člověka.
Lidský organismus je během respiračního onemocnění náchylnější k jiným infekcím, a to včetně těch, které napadají právě srdce. „Chřipka oslabí organismus a druhý virus, který by běžně nezpůsobil problémy, člověka takzvaně dobije,“ konstatuje primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil. Takový virus může způsobit dokonce i infarkt nebo zápal plic, případně zhoršit cukrovku.
Nejvíc lidí aktuálně stůně na jihu a severu Moravy, ve Slezsku, na Zlínsku, na Olomoucku, v Plzeňském a Libereckém kraji. Mnohé nemocnice zakazují návštěvy a epidemie se nevyhnula ani samotným zdravotníkům. Například v blanenské nemocnici teď nechodí do práce 15 sester.
V době epidemie trpí přímo chřipkou jenom část nemocných, zbytek má jiné infekce. Chřipka má většinou specifické příznaky jako vysokou teplotu až ke čtyřiceti stupňům, malátnost, bolesti kloubů a svalů, případně suchý kašel.
Rýma sice přítomna nebývá, ale objevit se může. Nejsložitěji se chřipka diagnostikuje u nejmenších dětí a starších lidí, u nich může být bez horečky a s různými příznaky. Vilma Marešová z Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce zmiňuje například poruchu vědomí. U malých dětí to mohou být i křeče nebo bolesti břicha.
Podle hlavní hygieničky Evy Gottwaldové nemoc způsobuje hlavně virus typu A/H3N2, který napadá i savce a ptáky.
Přenos vzduchem i z předmětů
Chřipka se přenáší velmi snadno. Stačí, aby nemocný kýchnul. „Kapénky, které obsahují desítky i tisíc částic viru, se dostávají do vzduchu a vy je můžete vdechnout,“ popisuje viroložka Helena Jiřincová z národní referenční laboratoře. Kritická vzdálenost je zhruba jeden až dva metry.
Virus se může přenášet i z předmětů, typicky třeba z kliky nebo madla v hromadné dopravě. Na nich vydrží několik minut.
Čím dál častěji se lidé proti chřipce brání očkováním. Nejvhodnější doba je září nebo říjen, tedy před hlavní chřipkovou sezonou. Ani očkování však není stoprocentní. Záleží na tom, jak se Světové zdravotnické organizaci podaří odhadnout typ viru v příští sezoně. Kvůli mutacím je chřipkový virus úspěšnější při napadání organismu. Každý rok se tak mění obsah vakcíny a očkování se opakuje. Složení stanovuje Světová zdravotnická organizace vždy v únoru.
„Ona je to vždycky otázka určité statistické pravděpodobnosti. Dá se posbírat až sto tisíc vzorků, což už je poměrně velká pravděpodobnost, že se podaří trefit,“ řekl předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
Proti kašli, bolesti v krku a rýmě, které můžou chřipku doprovázet, se však očkovat nedá. Způsobují je rhinoviry. Vědci ale testují preparát, který by mohl nepříjemné průvodní jevy rychle vyléčit.
„Jsou to velice jednoduché viry, které využívají pro své množení jeden náš enzym, no a právě proti tomu se snažíme připravit látku, jež by tento enzym zastavila,“ zmínila Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, která se rhinovirům věnuje.
Infekce by pak dál nepostupovala a rýma by už netrvala několik dní. Látka se ale zatím testuje jen na laboratorních myších.
