Chovanec: Uprchlíky přijmeme, hlavně ale střežme hranice

Během dvou let je Česká republika schopná přijmout řádově stovky uprchlíků, konkrétní počet ministerstvo vnitra předloží kabinetu ve středu. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil šéf resortu Milan Chovanec s tím, že půjde o nižší číslo, než které zamýšlel bruselský návrh kvót. Opatření zároveň označuje za krátkodobé; primární je podle něj zlepšit ostrahu vnější hranice EU.

Chovanec zatím přesná čísla nezná, ministerstvo na nich momentálně pracuje tak, aby vláda mohla konkrétní čísla projednat na svém středečním večerním zasedání. Podle ministra půjde o stovky lidí letos a několik set lidí příští rok. „Číslo bude nižší než těch povinných 1800. V současné době počítáme naše možnosti a kapacity,“ uvedl Chovanec. Potom, co kabinet návrh projedná, zástupci ministerstva s ním pojedou na čtvrteční neformální radu unijních ministrů do Lucemburku.

„Není jen otázka kolik uprchlíků, ale také jaké,“ podotkl místopředseda vlády a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. „Myslím, že bychom měli přijímat a dávat azyl těm, kteří skutečně splňují kritéria mezinárodních uprchlíků, a ekonomické migranty vracet zpátky.“

Zástupci členských států Unie se na červnovém summitu dohodli na dobrovolném přemístění celkem 40 000 uprchlíků z Itálie a Řecka za dva roky. Povinné kvóty, jež původně navrhovala Evropská komise, odmítli. Řešení se bude týkat celkem 60 000 lidí, protože unijní státy přijmou i 20 000 osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se nyní nacházejí mimo evropské území. Pokud by platily kvóty, na Česko by připadlo 1328 a 525 lidí během dvou let.

Chovanec: Naše hranice neleží na Rozvadově, ale v Řecku

Přijetí uprchlíků prezentuje Chovanec zejména jako pomoc státům, které se s vysokými počty migrantů potýkají nejvíce. „Musíme si uvědomit, že už nejsme bezpečný ostrůvek ve středu Evropy a že naše hranice neleží na Rozvadově, ale v Maďarsku, v Itálii a v Řecku,“ prohlásil ministr vnitra.

Běženci v Česku

  • Od 1. června do 3. července česká policie zadržela na území republiky 314 nelegálních běženců ze sedmadvaceti zemí světa.
  • Dominantní podíl tvořilo 141 Syřanů, dále šlo o 59 Afghánců a 37 Iráčanů. Mezi zadrženými uprchlíky se vyskytovali i občané Pákistánu, Somálska, Nigérie či Gambie.
  • Počet zadržených lidí klesá, podle cizinecké policie se v uplynulých týdnech jednalo v průměru o 15 osob denně, v současnosti policisté hovoří o deseti běžencích během jednoho dne.
  • Chovanec upozorňuje, že Česko není a ani v budoucnu nebude pro běžence cílovou destinací. „Nejsou zde pro to podmínky, lidé primárně míří do štědrých sociálních systémů Německa a Švédska.“

„Je to krátkodobé dvouleté opatření na stabilizaci zemí jako Itálie a Řecko, aby se zde nezhroutil systém azylové politiky a nemělo to dopady na absolutní otevření zemí migrantům,“ prohlásil ministr vnitra s odkazem na nedávnou hrozbu italského premiéra Mattea Renziho. Ten před zmiňovaným summitem o migrační politice varoval, že bez adekvátní reakce celého společenství začne Řím vystavovat uprchlíkům krátkodobá víza platná pro celý schengenský prostor.

Chovanec v této souvislosti podotýká, že Evropa v řešení uprchlické krize „dobíhá vlak“ a „vidí jen koncová světla“. Celým problémem se podle něj měla začít zabývat už před deseti lety a dvouletou pomoc jihu interpretuje jako čas, během kterého by osmadvacítka měla zlepšit ostrahu své jižní námořní hranice: „Chceme, aby se ochrana vnější hranice začala brát více vážně, v Řecku, v Itálii, ale také v Maďarsku.“

Pravicová opozice se neshodne

Kvůli migrační politice vládu dlouhodobě kritizuje část opozice. „Myšlenka, že když mají některé státy Unie problémy s uprchlíky, tak to uděláme tak, aby problémy měly všechny státy, je myšlenka scestná,“ prohlásil předseda občanské demokracie Petr Fiala.

Jiné stanovisko ale zastává TOP 09. „Vláda postupuje racionálně a nemíníme jí v tom nic vytýkat,“ řekl její místopředseda Miroslav Kalousek. „To, co bychom si přáli, je, aby ten program měl vedle toho a) i b), to znamená, jak budeme pracovat s jejich integrací do společnosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 22 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...