Chovanec: Uprchlíky přijmeme, hlavně ale střežme hranice

Během dvou let je Česká republika schopná přijmout řádově stovky uprchlíků, konkrétní počet ministerstvo vnitra předloží kabinetu ve středu. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil šéf resortu Milan Chovanec s tím, že půjde o nižší číslo, než které zamýšlel bruselský návrh kvót. Opatření zároveň označuje za krátkodobé; primární je podle něj zlepšit ostrahu vnější hranice EU.

Chovanec zatím přesná čísla nezná, ministerstvo na nich momentálně pracuje tak, aby vláda mohla konkrétní čísla projednat na svém středečním večerním zasedání. Podle ministra půjde o stovky lidí letos a několik set lidí příští rok. „Číslo bude nižší než těch povinných 1800. V současné době počítáme naše možnosti a kapacity,“ uvedl Chovanec. Potom, co kabinet návrh projedná, zástupci ministerstva s ním pojedou na čtvrteční neformální radu unijních ministrů do Lucemburku.

„Není jen otázka kolik uprchlíků, ale také jaké,“ podotkl místopředseda vlády a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. „Myslím, že bychom měli přijímat a dávat azyl těm, kteří skutečně splňují kritéria mezinárodních uprchlíků, a ekonomické migranty vracet zpátky.“

Zástupci členských států Unie se na červnovém summitu dohodli na dobrovolném přemístění celkem 40 000 uprchlíků z Itálie a Řecka za dva roky. Povinné kvóty, jež původně navrhovala Evropská komise, odmítli. Řešení se bude týkat celkem 60 000 lidí, protože unijní státy přijmou i 20 000 osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se nyní nacházejí mimo evropské území. Pokud by platily kvóty, na Česko by připadlo 1328 a 525 lidí během dvou let.

Chovanec: Naše hranice neleží na Rozvadově, ale v Řecku

Přijetí uprchlíků prezentuje Chovanec zejména jako pomoc státům, které se s vysokými počty migrantů potýkají nejvíce. „Musíme si uvědomit, že už nejsme bezpečný ostrůvek ve středu Evropy a že naše hranice neleží na Rozvadově, ale v Maďarsku, v Itálii a v Řecku,“ prohlásil ministr vnitra.

Běženci v Česku

  • Od 1. června do 3. července česká policie zadržela na území republiky 314 nelegálních běženců ze sedmadvaceti zemí světa.
  • Dominantní podíl tvořilo 141 Syřanů, dále šlo o 59 Afghánců a 37 Iráčanů. Mezi zadrženými uprchlíky se vyskytovali i občané Pákistánu, Somálska, Nigérie či Gambie.
  • Počet zadržených lidí klesá, podle cizinecké policie se v uplynulých týdnech jednalo v průměru o 15 osob denně, v současnosti policisté hovoří o deseti běžencích během jednoho dne.
  • Chovanec upozorňuje, že Česko není a ani v budoucnu nebude pro běžence cílovou destinací. „Nejsou zde pro to podmínky, lidé primárně míří do štědrých sociálních systémů Německa a Švédska.“

„Je to krátkodobé dvouleté opatření na stabilizaci zemí jako Itálie a Řecko, aby se zde nezhroutil systém azylové politiky a nemělo to dopady na absolutní otevření zemí migrantům,“ prohlásil ministr vnitra s odkazem na nedávnou hrozbu italského premiéra Mattea Renziho. Ten před zmiňovaným summitem o migrační politice varoval, že bez adekvátní reakce celého společenství začne Řím vystavovat uprchlíkům krátkodobá víza platná pro celý schengenský prostor.

Chovanec v této souvislosti podotýká, že Evropa v řešení uprchlické krize „dobíhá vlak“ a „vidí jen koncová světla“. Celým problémem se podle něj měla začít zabývat už před deseti lety a dvouletou pomoc jihu interpretuje jako čas, během kterého by osmadvacítka měla zlepšit ostrahu své jižní námořní hranice: „Chceme, aby se ochrana vnější hranice začala brát více vážně, v Řecku, v Itálii, ale také v Maďarsku.“

Pravicová opozice se neshodne

Kvůli migrační politice vládu dlouhodobě kritizuje část opozice. „Myšlenka, že když mají některé státy Unie problémy s uprchlíky, tak to uděláme tak, aby problémy měly všechny státy, je myšlenka scestná,“ prohlásil předseda občanské demokracie Petr Fiala.

Jiné stanovisko ale zastává TOP 09. „Vláda postupuje racionálně a nemíníme jí v tom nic vytýkat,“ řekl její místopředseda Miroslav Kalousek. „To, co bychom si přáli, je, aby ten program měl vedle toho a) i b), to znamená, jak budeme pracovat s jejich integrací do společnosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš a Okamura se budou moci vyjádřit ve sněmovním výboru ke svým kauzám

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabývá soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu již před výborem vyjádřil, ale s novináři nemluvil. Další bodem jednání je Okamurův případ. Doporučení plénu k žádostem by měl výbor vydat za dva týdny. Očekává se, že sněmovna ani jednoho u politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 38 mminutami

Policie ukončila práci v Chřibské, úřad zůstává po střelbě zavřený

Policie v noci na úterý ukončila ohledávání městského úřadu v Chřibské na Děčínsku, kde v pondělí útočník zastřelil jednoho člověka a sebe a dalších šest lidí zranil. Úřad je do odvolání uzavřený.
před 43 mminutami

Kongres ODS byl vítězstvím Fialy, zhodnotil Topolánek

Víkendový kongres současné nejsilnější opoziční strany ODS byl podle jejího bývalého předsedy a premiéra Mirka Topolánka vítězstvím odcházejícího šéfa subjektu Petra Fialy. „Jako první předseda ODS ze čtyř odešel s poctami, další perspektivou, řekl projev, který byl sofistikovaný,“ vyjmenoval v pořadu 90' ČT24. Jeho nástupce Martin Kupka je podle něj sympatický, pracovitý a mladší než ostatní, avšak „roli lídra, který to rozbourá a ODS dostane do vlády“ mu nevěří. „Ale je potřeba, aby dostal šanci,“ dodal Topolánek.
před 3 hhodinami

Koalice oznámila shodu na zrušení poplatků za veřejnoprávní média

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Útočník je také mrtvý, usmrtil se sám nelegálně drženou zbraní. Policie incident prověřuje jako zvlášť závažný zločin vraždy, úřad bude ohledávat do nočních hodin. Na místo přes den dorazili policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 12 hhodinami

Odvolání Okamury budeme navrhovat tak dlouho, dokud se o tom nepovede debata, říká Hřib

Opozice hodlá navrhovat odvolání Tomia Okamury (SPD) z postu předsedy sněmovny tak dlouho, dokud se téma nedostane na program jednání dolní parlamentní komory, řekl v Interview ČT24 znovuzvolený předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Opozice podle něj chystá i usnesení na podporu Grónska, které čelí americkému nátlaku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...