Praha – České vědecké týmy v současné době navštěvují jejich zahraniční kolegové, kteří ale nepřijeli, aby se k nim ve výzkumu přidali nebo jim pomohli. Mají totiž za úkol jejich práci srovnat s celosvětovou úrovní a následně pak 377 týmů oznámkovat. Jde o první fázi hodnocení za roky 2010 až 2014, na jehož základě pak Akademie věd (AV) výzkumníkům rozdělí finanční prostředky právě na jejich projekty.
„V první fázi týmy předloží své špičkové práce zahraničním posuzovatelům a ti je oznámkují. První fáze je pak vstupem do fáze druhé, kde budou mít tato data k dispozici komise, které navštíví jednotlivé ústavy, budou hovořit s vedoucími pracovníky týmů a na základě toho vypracují zprávy o kvalitě a výsledcích toho kterého týmu,“ upřesňuje předseda AV Jiří Drahoš. Akademie dnes projednává návrh výroční zprávy o své činnosti za rok 2014, ale vedle toho se zabývá rovněž právě probíhajícím hodnocením.
Čeští vědci a jejich výzkumy jsou hodnoceni už od 90. let, a to každých pět let. Výsledky těchto pozorování ale nevytvářejí pouze obrázek o současné české vědě, ale na jejich základě posléze vedení akademie rozděluje finanční příspěvky jednotlivým týmům. I z tohoto důvodu je podle Drahoše důležité, že hodnocení provádějí vědci samotní, a ne například počítače. „Mohu mít tým vyzrálých pětašedesátníků, kteří skvěle publikují, ale těžko je mohu jenom na základě počítačových dat srovnávat třeba s týmem s postdoktorandů, kteří mají našlápnuto a mají skvělou vědeckou budoucnost, ale logicky toho tolik nenapublikují,“ doplňuje.
Přestože hodnocení ještě zdaleka neskončilo, určité tipy na vědecké týmy, které by z něj mohly vyjít s pomyslnými jedničkami máme už teď. Akademie věd má totiž systém ocenění, kde je tím nejvyšším prestižní akademická prémie v podobě pětimilionového grantu. Drahoš proto odhaduje, že je velmi pravděpodobné, že týmy, které získaly tento grant, zabodují i v hodnocení. „Rádi se ale necháme poučit zahraničními kolegy, náš pohled může být někdy zkreslený,“ dodává.
Výsledky hodnocení by měly být známy na podzim, aby se podle nich rozdělily peníze na rok 2017. Podle všeho se ale dílčí výsledky první fáze promítnou už do roku 2016, protože týmy, které jsou podle zahraničních vědců nejlepší, dostanou již na příští rok řádově statisícové částky, aby mohly ve výzkumu pokračovat. Na druhou stranu ty projekty, jež u hodnocení propadnou, budou podle zkušenosti z předchozích let zřejmě zrušeny a schopní vědci budou přesunuti do jiných týmů.
Jak vědci hospodařili v roce 2014?
Hlavním bodem dnešního jednání Akademie věd je ale její hospodaření v minulém roce, kdy měla k dispozici zhruba 13,5 miliardy korun. Třetinu dostali vědci přímo ze státního rozpočtu, třetinu od grantové agentury, případně od jednotlivých ministerstev, a třetinu čerpali z vlastních zdrojů, jejichž hlavní složkou jsou příjmy z licencí (skoro 2,5 miliardy korun).
Do budoucna by AV chtěla podle Drahoše zajistit větší institucionální financování, to znamená větší část finančních prostředků přímo ze státního rozpočtu. Mluví o 50 až 70 procentech celkových příjmů akademie. Podle ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), který se dnešního jednání o hospodaření také zúčastnil, je zvýšení podílu státního financování možný a on sám s tím prý počítá. Nemůže k tomu ale dojít skokově, půjde tedy zřejmě o postupný trend.
- „My teď navrhujeme, aby se posílila institucionální složka, to znamená, aby na rozvoj výzkumných organizací šlo více peněz než v současné době. Aby se dostala Akademie věd, ale i další poskytovatelé do situace, kdy vědí, co je čeká příští rok,“ říká ministr pro vědu, rozvoj a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Bělobrádkův úřad navrhuje pro příští rok uvolnit na vědu ze státní pokladny 28,7 miliardy korun, tedy téměř o dvě miliardy víc než letos, a na rok 2018 až 29,9 miliardy korun. O návrhu rozpočtu bude ale jednat ještě s ministerstvem financí. V pátek ho předloží vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace. „Proběhlo připomínkové řízení a z něho se ukázalo, že se tam objevují další kritické věci v systému, které nemůžeme žádným způsobem ignorovat. Minimální částka proto byla navýšena o 500 milionů,“ uvedl Bělobrádek. Z pohledu rozpočtu jde prý o částku, která se vejde do statistické chyby.
Drahoš: Stát by měl omezit podporu podnikům na výzkum
Předseda AV Jiří Drahoš na dnešním jednání řekl, že by stát měl omezit podporu podnikům na výzkum na úroveň obvyklou ve vyspělých zemích. Vyřešil by tak aktuální hrozbu neudržitelnosti nových vědeckých center. „V roce 2013 bylo 12 procent výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru pokryto domácími veřejnými zdroji. To je v Evropě po Maďarsku a Rumunsku nejvyšší podíl. Veřejné financování unijního podnikatelského sektoru přitom dosahuje v průměru jen šesti procent,“ uvedl Drahoš. Ušetřené miliardy by podle něj pomohly i ke stabilizaci kvalitních výzkumných organizací.
