Českou ústavu čekají úpravy. Prezident by mohl přijít o některé pravomoci

Nahrávám video

Od schválení české ústavy uplyne příští rok 25 let a politici a právníci začali hledat cesty, jak nejvyšší zákon České republiky vylepšit. Uvažují například o úpravách pravomocí prezidenta i obou komor parlamentu. Během posledních let se objevily desítky pokusů o úpravu ústavy. Prošly ale jen tři – rozpuštění sněmovny, přímá volba prezidenta a omezení imunity.

Podle ústavních právníků je změna ústavy načase, výsledek však nechtějí odhadovat. „Komplexní změna znamená úplně měnit základní principy, to si nemyslím. Možná vyplnit některé mezery,“ poznamenal vedoucí Katedry ústavního práva PF UK Aleš Gerloch.

Nový ministr pro legislativu a lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) proto svolal kulatý stůl, ke kterému pozval politiky i ústavní experty: „Abychom si řekli, zda jsou nějaké změny potřebné.“

Jednokolové volby do Senátu a komora regionů

Politici mají námětů celou řadu. Před letošními volbami do Senátu, které mají vždy nízkou účast, například mluvili o nutnosti změnit volební systém. Cestou může být jednokolové hlasování.

Uvažuje se také o větším zapojení regionálních politiků v Senátu. Hejtmani by se například automaticky stali senátory. „Pokud chce někdo udělat ze Senátu jakýsi sbor zástupců regionů, tak o tom pojďme debatovat,“ uvedl Chvojka.

Klouzavý mandát

Změny by mohly čekat i Poslaneckou sněmovnu. Klouzavý mandát by členům vlády nedovolil být zároveň poslancem nebo senátorem. Místo ministrů by ve sněmovně seděl náhradník. Andrej Babiš (ANO) téma vytahoval pokaždé, když opozice dělala obstrukce.

„Ministr by měl pracovat jako ministr, měl by aktivně řídit své ministerstvo. Dlouhé debaty ve sněmovně jsou pro něj často ztráta času,“ domnívá se vicepremiér a předseda hnutí ANO. Podle poslance Martina Plíška (TOP 09) ale zavedení klouzavého mandátu skrývá nebezpečí, že by ministři chodili na jednání sněmovny ještě méně než dosud.

Vyšší kvórum pro přehlasování Senátu

Objevily se také návrhy, které mají sněmovnu oslabit. Jde o vyšší kvórum pro přehlasování senátních pozměňovacích návrhů. Nyní poslanci potřebují 101 hlasů. Diskuse se vede o 120 hlasech.

„Ani jedna komora nepřipustí, aby výrazně oslabila svoje postavení vůči druhé. Nechci to ani jedné vyčítat,“ podotkl k návrhu předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).

Jmenování premiéra

Vyjasnit se podle politiků musí i jmenování premiéra. Úřednická vláda Jiřího Rusnoka například nedostala důvěru a vládla dál. Zabránit by tomu mohl návrh, že pokud premiér navržený prezidentem nezíská hlasy sněmovny, navrhnou sami poslanci svého kandidáta na předsedu vlády.

obrázek
Zdroj: ČT24

Prezident zahraniční politiku neurčuje

Politici chtějí prosadit některé úpravy i kvůli prezidentovi. Důvodem jsou opakované spory mezi kabinetem a Hradem v otázce zahraniční politiky. Tu sice určuje vláda, Miloš Zeman však několikrát vystoupil s jiným názorem. V ústavě by tak mělo být výslovně uvedeno, že vnitřní a zahraniční politiku státu vede vláda.

Ústavní právník Jan Kysela se domnívá, že pouhý text nic nezachrání, pokud není vůle o něj bojovat. Ta by podle Kysely přitom mohla být už u stávajícího znění ústavy: „Možná se nemusí nutně přepisovat.“

Tým expertů se sejde ještě třikrát. S vlastními návrhy mají přijít i pozvaní ústavní právníci. Ministr pro legislativu poté připraví seznam změn a projedná je s opozicí. Pro úpravy ústavy se musí ve sněmovně i v Senátu vyslovit třípětinová většina zákonodárců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 2 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 3 hhodinami

Babiš: Rozhodnutí ÚS respektuji. Pak ho označil za absurdní. Macinka vidí pokus o puč

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Sněmovna podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců či zákaz kazítek

Sněmovna ve středu odpoledne v prvním čtení podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí. Vládní návrh počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území Česka. Podmínky se nemají týkat dětí a studujících či seniorů. Vládní koalici se naopak opět nepodařilo dokončit schvalování jejího návrhu zákona o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident dle zástupců ČT a ČRo podpořil debatu o roli veřejnoprávních médií

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).
před 5 hhodinami

Policie o prázdninách posílí dohled na silnicích, ŘSD omezí víkendové práce

Policie posílí na začátku letních prázdnin dohled na českých silnicích, zvýšené kontroly budou tento týden v pátek a sobotu. V rámci celorepublikové dopravně-bezpečnostní akce se zaměří především na hlavní dopravní tahy a turisticky významné lokality. Zvýšené kontroly budou také o týden později, tedy na začátku prodlouženého víkendu. Novinářům to ve středu řekl první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v létě přizpůsobí práce provozu a některé činnosti přesune z dopravně exponovaných víkendů do pracovních týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

ÚS předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast Pavla na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za výrobu drog čeká 21 lidí soud. Z ciziny měli dovézt metráky léků a chemie

Státní zástupce poslal před soud 21 lidí, které obžaloval z výroby a prodeje drog. Suroviny měli dovážet z Ukrajiny a ze Španělska. Podle policie šlo o stovky kilogramů léků a chemikálií. Některým obviněným hrozí až dvanáct let vězení. Českou televizi o posunu v případu informoval žalobce Jakub Kubias z Krajského státního zastupitelství v Plzni.
před 8 hhodinami
Načítání...