Praha – Před Národním památníkem na pražském Vítkově dnes proběhlo pietní shromáždění na počest Dne veteránů. Slavnostního aktu se zúčastnil ministr obrany Alexandr Vondra i náčelník Generálního štábu Armády ČR Vlastimil Picek. Deseti veteránům udělil Vondra Záslužný kříž ministra obrany. Vzpomínkové akce se konají i v řadě posádek po celé republice.
Slavnostní ceremonie k 11. listopadu se konala již podesáté. Na čestném dvoře národního památníku na pražském Vítkově položili představitelé ozbrojených sil během pietního aktu věnce, které mají připomenout účastníky bojů v ozbrojených konfliktech.
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka při té příležitosti v projevu k vojákům uvedl, že se země v době komunistické diktatury nechovala ke svým hrdinům s úctou. Zároveň varoval před opakováním podobné chyby z minulosti. Češi by se podle něj měli dnes umět chovat s úctou ke svým novodobým veteránům, absolventům zahraničních misí.
U příležitosti oslav bylo také povýšeno šest vojáků. Mezi nimi i Robert Chudý, který v Afghánistánu přišel o ruku a nohu. Nadále ale slouží v armádě jako instruktor pro vojáky, kteří se na misi chystají. Na Vítkov se díky povýšení dostal vůbec poprvé. Vyneslo mu novou hodnost majora. „Já na nějaké povyšování nejsem. Ani nevím, jaký jsem veterán. Sice splňuji nějaká kritéria, ale jako veterán se necítím,“ řekl Chudý.
Ministr obrany Vondra rozdal desítce veteránů záslužný kříž, ocenění získal mj. plukovník ve výslužbě Vasil Timkovič. Ten se zúčastnil bojů na východní frontě, kam utekl po nacistické okupaci Československa. Bojoval o Kyjev, Duklu nebo Liptovský Mikuláš. Po roce 1989 se zapojil do obnovení tradice Československé obce legionářské.
V Česku se slaví Den veteránů jen deset let
Den veteránů se ve světě slaví k uctění památky účastníků válek už od podepsání příměří 11. listopadu 1918, kdy skončily boje první světové války na západní frontě. V České republice byl svátek zaveden před deseti lety, v listopadu 2001.
Česká armáda má v současné době asi 1 800 veteránů z druhé světové války. Dalších 17 tisíc vojáků má za sebou účast v novodobých válečných konfliktech v rámci zahraničních misí. Podle zákona o válečných veteránech má právo na status válečného vysloužilce každý voják, který v misi, mírové operaci nebo válečném konfliktu strávil minimálně 30 dní.
Veterání z východní fronty upadli v zapomnění
Mimo hlavní pozornost však zůstávají tisíce českých veteránů druhé světové války, kteří se do českých sborů při Rudé armádě rekrutovali z řad Čechoslováků žijících v Sovětském svazu.
O tyto veterány se sice podle smlouvy mají starat místní úřady, poslední přeživší však potvrzují, že pomoci je málo a české úřady se v jejich případech nijak neangažují. „Nemají naše občanství a sami se nehlásí, navíc je velmi těžké získat informace z archivů,“ vysvětluje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek zapomnění, do kterého bojovníci z východní fronty upadli.
Historici přiznávají, že osudy českých krajanů z východní armády patří k málo probádaným místům historie. Zatím ani nikdo nespočítal, kolik lidí se po válce vrátilo domů. „Zapomínáme na ně dodneška a myslím si, že ti lidé si zaslouží naši úctu a obdiv, protože pokládali životy za naši republiku,“ uvedl historik a dokumentarista východního odboje Miroslav Brož.
