Praha – Koordinace postojů k návrhu rozpočtu EU, energetická bezpečnost, jaderná energetika či evropská integrace západního Balkánu budou patřit k prioritám ročního českého předsednictví ve visegrádské čtyřce (V4). Praha je převzala v pátek od Slovenska. Do V4 patří ještě Maďarsko a Polsko. Uskupení vzniklo v době před vstupem těchto zemí do EU, nyní se v unii snaží členové V4 své postoje koordinovat na evropské úrovni. Budoucnost V4 spočívá podle analytiků právě ve spolupráci v rámci EU, experti letos hovořili o oživení V4 po době určité skepse.
Jednotným hlasem podle nich mluví členské země Visegrádu většinou tehdy, když jde o peníze. „Evropská komise předloží návrh finančního rámce a debata k němu bude jednoznačně nejdůležitějším společným tématem našeho předsednictví,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí. Koalice V4 ale nebývá soudržná vždy, jednota trpí, když se jedná například o zemědělství.
Původně visegrádská trojka, od rozpadu Československa v roce 1993 visegrádská čtyřka (V4), vznikla na základě deklarace podepsané 15. února 1991 prezidenty Československa Václavem Havlem, Polska Lechem Walesou a Maďarska Józsefem Antallem v severomaďarském městečku Visegrád.
Prvotní nadšení ovšem vzalo za své. V roce 1992 česká vláda v čele s tehdejším premiérem Václavem Klausem kladla spíše důraz na činnost CEFTA a Středoevropské iniciativy (SEI). Ani politika slovenského premiéra Vladimíra Mečiara vzájemným kontaktům neprospěla. Oživení V4 přinesl rok 1998, kdy na Slovensku skončila Mečiarova vláda a v ČR se k moci dostali sociální demokraté. Oficiálně byla spolupráce obnovena v květnu 1999 na summitu v Bratislavě.
