Praha - V Česku je podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) 27 procent dospělé populace obézní. Počet lidí s nadváhou navíc stále roste - za posledních 35 let se celosvětově více než zdvojnásobil. Podle vedoucí české kanceláře WHO Aleny Šteflové by v boji proti obezitě prospěla vyšší daň z nezdravých potravin. Zároveň je ale obtížné přesně určit, co je a co není zdravá nebo nezdravá potravina.
Česká populace podle Šteflové kopíruje celosvětový trend, ať už jde o nárůst obézních lidí, či problémy s vysokým krevním tlakem. „Je to důsledek celosvětového způsobu života. Tím, jak se prodlužuje život a populace stárne, přibývá onemocnění souvisejících s tím naším tzv. civilizačním světem, které označujeme jako chronické neinfekční choroby,“ potvrzuje zjištění WHO šéfka české kanceláře.
Největším problémem je podle Šteflové nedostatek pohybu jak v dospělé populaci, tak i v té dětské. Dospělí by přitom měli vykonávat střední fyzickou zátěž minimálně tři hodiny týdně, ať už v kuse, či rozkouskovaně třeba jen po půlhodinách denně. Doporučená dávka pohybové aktivity pro dětskou populaci je jedna hodina denně. Podle statistik WHO z roku 2013 mělo nadváhu celkem 42 milionů dětí do pěti let.
Vedoucí české kanceláře WHO tvrdí, že by v boji proti obezitě jistě pomohla vyšší sazba daně na nezdravé potraviny, kterou nedávno zavedlo třeba Maďarsko. Zároveň je ale prý obtížné přesně určit, co je a co není zdravá a nezdravá potravina. Velký vliv na zdraví člověka má totiž třeba i obyčejná sůl. „Celé je to o rovnováze příjmu a výdeje energie,“ dodává Šteflová s tím, že tělesné váze neprospívá ani nadměrný příjem alkoholu.
