Čeští a rakouští lékaři provedli první mezinárodní trojvýměnu ledvin od žijících dárců v Evropě. Tři pacienty čekající na nový orgán a tři dárce operovali během jediného dne současně v Praze a ve Vídni. Dva páry z Česka a jeden z Rakouska dal dohromady počítačový program, který začali sdílet pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a vídeňská univerzitní nemocnice. Právě transplantace od žijícího dárce je nejúčinnější léčbou selhání ledvin, ne vždy se ale daří najít vhodné páry.
Odběry ledvin od prvních dvou žijících dárců začaly ve stejnou dobu v IKEMu i ve vídeňské nemocnici, aby se zkrátil čas před transplantací. Ledviny mezi Českem a Rakouskem převezly sanitky, po dálnici D1 a dál k hranicím jely se zapnutou výstražnou signalizací a rakouský vůz doprovázela česká dopravní policie.
„Vzhledem k tomu, že rakouští kolegové nemohou používat signalizaci na území České republiky, byli jsme požádání o doprovod při převozu orgánů,“ řekl mluvčí Policejního prezidia Petr Habernicht. „Odebrané orgány tak mohly překonat přes 330 kilometrů bez zbytečného zdržování,“ uvedl ředitel IKEMu Aleš Herman.
Jen v Česku operaci tři měsíce připravovalo přes 60 zdravotníků
Operaci podstoupili tři pacienti čekající na transplantaci ledviny a tři jejich blízcí, kteří jim ledvinu chtěli darovat, biologicky ale nemohli. Dvě české dvojice souhlasily se zařazením do programu párových, tedy řetězových nebo kruhových transplantací, a v zářijovém párování, do kterého poslala data i vídeňská univerzitní nemocnice, se podařilo najít shodu.
Následovala tříměsíční příprava, do které se jen na české straně zapojilo víc než šedesát zdravotníků a dalšího personálu. „Příprava takovéto spolupráce byla velmi náročná. Pacienti, tedy dárci i příjemci ledvin, zůstávali ve svých zemích, mezistátně cestovaly testované krevní vzorky a nakonec i orgány určené k transplantaci,“ popsal výměnu přednosta Transplantcentra Kliniky nefrologie IKEM Ondřej Viklický.
Žijící dárce a příjemce počítač páruje od roku 2012
Žijící dárci s možnými příjemci jsou v IKEMu počítačovým programem párováni od roku 2012 každé tři měsíce. Vídeňská univerzitní nemocnice se do systému zapojila loni. „Párování se děje na základě imunologické shody. Ta je velmi důležitá, jako chirurgové ale vidíme ještě jedno úskalí i v reálné podobě ledviny. Ta může vykazovat některé anomálie,“ podotkl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.
Lékaři proto nechali vytisknout reálný trojrozměrný model ledviny dárce. „Pro párové výměny ledvin bychom rádi používali 3D tisk i do budoucna, aby kolegové v přeshraničním centru měli detailní představu, jak ledvina, která za nimi pojede, bude vypadat,“ doplnil Froněk.
Operace, kterých se účastní více dárců, se v Česku provádějí dvěma způsoby. Tím prvním je křížová transplantace, do zákroku jsou zapojeny minimálně dvě dvojice. Nastává v situaci, kdy nemocný sám sehnal dárce orgánu, jeho tělo by ale darovaný orgán nepřijalo. Hledá se proto jiná dvojice, která má stejný problém a právě u nich se shoda nutná pro transplantaci najde.
Druhá varianta je mnohem komplikovanější. Do řetězové transplantace se zapojují nejméně tři dvojice a jeden dobrovolný dárce, který ledvinu obětuje potřebným. Ten je vždy na počátku řetězce, po výměně tak jeden orgán zbude.
První taková operace se v ČR uskutečnila před pěti lety, kdy bylo sedm dárců a šest příjemců. Lékaři tehdy na sále strávili 20 hodin. „To je dárce, který chce darovat komukoliv, neznámému chce prostě pomoci a transplantovaná ledvina od tohoto dárce umožní potom řetězovou transplantaci mezi dalšími inkompatibilními dvojicemi,“ vysvětlil Viklický.
