Česko protestuje u Norů, Michaláková chystá odvolání do Štrasburku

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek podepsal protestní nótu Norsku kvůli rozhodnutí tamních úřadů o zbavení Evy Michalákové rodičovských práv. Ministerstvo nótu předá norské ambasádě. Michaláková se plánuje odvolat kvůli odebraným synům u Evropského soudu pro lidská práva, a to poté, co vyčerpá všechny právní prostředky v Norsku.

„Řízení v té věci musí probíhat před norskými orgány. Paní Michaláková má možnost podat opravné prostředky, teprve potom se může obrátit na Evropský soud pro lidská práva,“ vysvětlil zmocněnec pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva Vít Schorm.

Podle norského systému má paní Michaláková možnost se odvolat.
Emira Holmeyová
Spolupracovnice ČT v Norsku

Norská krajská komise rozhodla o tom, že Eva Michaláková přišla o rodičovská práva k oběma synům. Mladšího z chlapců posílá k adopci, se starším se matka nesmí jakkoliv setkat. Úřad argumentuje hlavně medializací celého případu a nejlepšími zájmy dětí.

Stížnost u soudu ve Štrasburku musí přijít přímo od Michalákové, Česká republika je připravena intervenovat na její podporu. „To podání je především na paní Michalákové, tu žádost musí podat ona sama. Pokud by se na nás před podáním obrátili právní zástupci paní Michalákové, budeme se jim snažit vyjít vstříc, vysvětlit jim řízení před Štrasburským soudem a podobně,“ dodal Schorm.

Odvolání může přijít až poté, co Michaláková vyčerpá všechny právní prostředky v Norsku. To může podle Schroma trvat zhruba rok. „Norské soudy jsou poměrně rychlé, proto odhaduji, že stížnost by mělo být možné podat zhruba za rok,“ řekl.

Zaorálek podepsal nótu Norsku

Ministr zahraničí Zaorálek (ČSSD) podepsal diplomatickou protestní nótu Norsku kvůli rozhodnutí norských úřadů, které zbavily Michalákovou rodičovských práv. Česko je podle nóty rozhodnutím znepokojeno a má pochybnosti, že je v souladu s mezinárodními závazky Norska.

Zaorálek předpokládá, že se s velvyslankyní Siri Ellen Sletnerovou sejde po jejím návratu do Prahy. V úterý se šéf české diplomacie setkal s její zástupkyní Monicou Stenslandovou a tlumočil jí rozhořčení české vlády nad postupem norských úřadů.

Ministerstvo zahraničních věcí má pochybnosti, že kroky norských úřadů jsou v souladu se závazky Norska podle úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a podle úmluvy o právech dítěte.
Irena Valentová
Ministerstvo zahraničí

Norská sociální služba odebrala českým rodičům syny – nyní desetiletého Denise a šestiletého Davida – v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud považoval ale zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.

Nahrávám video

Sedm europoslanců vyzývá vládu, aby dala Michalákové právní pomoc

Sedm českých europoslanců z lidovecké frakce Evropského parlamentu vyzvalo vládu, aby Evě Michalákové poskytla účinnou právní pomoc a znalce norského právního systému. Kabinet by pak měl zajistit také odborníky pro postup před Evropským soudem pro lidská práva. Europoslanci také žádají politiky o zdrženlivé vystupování v kauze.

Norské velvyslanectví v Praze nemá žádné informace o důvodech rozhodnutí Krajské komise o dvou nezletilých dětech českého občanství. Pokud jde o rozhodnutí o pěstounské péči či adopci, důvodem je vždy nejlepší zájem dítěte.
Norské velvyslanectví v České republice

Prohlášení podepsali čtyři europoslanci TOP 09/STAN Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a tři lidovci Michaela Šojdrová, Pavel Svoboda a Tomáš Zdechovský, který navrhoval po zveřejnění norského rozhodnutí vyhoštění norské velvyslankyně z Česka. Teď se připojil k výzvě, podle níž vyhošťování není přístupem, který by vedl ke společnému životu dětí s jejich matkou a rodinou. „Já mám ale jiný názor a vyhoštění považuji za silné politické gesto,“ řekl Zdechovský. Je přesvědčen o tom, že norská diplomacie uvedla českou stranu v omyl, když ji ujišťovala, že adopce dětí Michalákových není ve hře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled