Česko protestuje u Norů, Michaláková chystá odvolání do Štrasburku

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek podepsal protestní nótu Norsku kvůli rozhodnutí tamních úřadů o zbavení Evy Michalákové rodičovských práv. Ministerstvo nótu předá norské ambasádě. Michaláková se plánuje odvolat kvůli odebraným synům u Evropského soudu pro lidská práva, a to poté, co vyčerpá všechny právní prostředky v Norsku.

„Řízení v té věci musí probíhat před norskými orgány. Paní Michaláková má možnost podat opravné prostředky, teprve potom se může obrátit na Evropský soud pro lidská práva,“ vysvětlil zmocněnec pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva Vít Schorm.

Podle norského systému má paní Michaláková možnost se odvolat.
Emira Holmeyová
Spolupracovnice ČT v Norsku

Norská krajská komise rozhodla o tom, že Eva Michaláková přišla o rodičovská práva k oběma synům. Mladšího z chlapců posílá k adopci, se starším se matka nesmí jakkoliv setkat. Úřad argumentuje hlavně medializací celého případu a nejlepšími zájmy dětí.

Stížnost u soudu ve Štrasburku musí přijít přímo od Michalákové, Česká republika je připravena intervenovat na její podporu. „To podání je především na paní Michalákové, tu žádost musí podat ona sama. Pokud by se na nás před podáním obrátili právní zástupci paní Michalákové, budeme se jim snažit vyjít vstříc, vysvětlit jim řízení před Štrasburským soudem a podobně,“ dodal Schorm.

Odvolání může přijít až poté, co Michaláková vyčerpá všechny právní prostředky v Norsku. To může podle Schroma trvat zhruba rok. „Norské soudy jsou poměrně rychlé, proto odhaduji, že stížnost by mělo být možné podat zhruba za rok,“ řekl.

Zaorálek podepsal nótu Norsku

Ministr zahraničí Zaorálek (ČSSD) podepsal diplomatickou protestní nótu Norsku kvůli rozhodnutí norských úřadů, které zbavily Michalákovou rodičovských práv. Česko je podle nóty rozhodnutím znepokojeno a má pochybnosti, že je v souladu s mezinárodními závazky Norska.

Zaorálek předpokládá, že se s velvyslankyní Siri Ellen Sletnerovou sejde po jejím návratu do Prahy. V úterý se šéf české diplomacie setkal s její zástupkyní Monicou Stenslandovou a tlumočil jí rozhořčení české vlády nad postupem norských úřadů.

Ministerstvo zahraničních věcí má pochybnosti, že kroky norských úřadů jsou v souladu se závazky Norska podle úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a podle úmluvy o právech dítěte.
Irena Valentová
Ministerstvo zahraničí

Norská sociální služba odebrala českým rodičům syny – nyní desetiletého Denise a šestiletého Davida – v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud považoval ale zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.

Nahrávám video

Sedm europoslanců vyzývá vládu, aby dala Michalákové právní pomoc

Sedm českých europoslanců z lidovecké frakce Evropského parlamentu vyzvalo vládu, aby Evě Michalákové poskytla účinnou právní pomoc a znalce norského právního systému. Kabinet by pak měl zajistit také odborníky pro postup před Evropským soudem pro lidská práva. Europoslanci také žádají politiky o zdrženlivé vystupování v kauze.

Norské velvyslanectví v Praze nemá žádné informace o důvodech rozhodnutí Krajské komise o dvou nezletilých dětech českého občanství. Pokud jde o rozhodnutí o pěstounské péči či adopci, důvodem je vždy nejlepší zájem dítěte.
Norské velvyslanectví v České republice

Prohlášení podepsali čtyři europoslanci TOP 09/STAN Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a tři lidovci Michaela Šojdrová, Pavel Svoboda a Tomáš Zdechovský, který navrhoval po zveřejnění norského rozhodnutí vyhoštění norské velvyslankyně z Česka. Teď se připojil k výzvě, podle níž vyhošťování není přístupem, který by vedl ke společnému životu dětí s jejich matkou a rodinou. „Já mám ale jiný názor a vyhoštění považuji za silné politické gesto,“ řekl Zdechovský. Je přesvědčen o tom, že norská diplomacie uvedla českou stranu v omyl, když ji ujišťovala, že adopce dětí Michalákových není ve hře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 4 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 12 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 13 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 23 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.