Podle ministra dopravy v demisi Dana Ťoka (za ANO) hrozí českým nákladním dopravcům ztráta zakázek hlavně na klíčovém německém trhu. Jde o ustanovení, podle něhož by měli řidiči pobírat alespoň minimální mzdu té země, kterou zrovna projíždějí. Česko se proto bude snažit vyjmout dopravní služby z působnosti směrnice EU o vysílání pracovníků.
Řidiči kamionů, kteří pracují tři a více dní v měsíci mimo svou vlast, by podle směrnice EU měli dostávat minimální mzdu té země, kde působí. Nařízení je součástí změn v oblasti mobility v Unii, které Evropská komise představila loni na konci května.
Komise tehdy svým návrhem na minimální mzdu vyslyšela přání především Francie a Německa, jejichž podnikatelé si dlouhodobě stěžují na levnou konkurenci hlavně ze střední a východní Evropy.
Podle europoslankyně Martiny Dlabajové (za ANO) byla směrnice původně určená jako ochranářské opatření některých evropských zemí pro pracovníky dlouhodobě zaměstnané v cizině, například stavební dělníky, a nikoliv řidiče kamionů, kteří během jediného dne projedou i více zemí. „Tranzit ani mezinárodní přeprava nemohou ze své podstaty být konkurencí místních dopravců,“ řekla Dlabajová.
Ťok: Tuzemské dopravce by směrnice zlikvidovala
Kdyby směrnice platila i pro řidiče, bylo by to podle ministra Ťoka pro tuzemské dopravce likvidační. „Jde o narušení volného pohybu zboží a služeb. Pokud doprava ve směrnici zůstane, byrokratické a mzdové podmínky české dopravce zlikvidují,“ uvedl.
Česko chce proto dopravní služby ze směrnice vyjmout. Revize balíčku obecných pravidel by měla být dokončena do pololetí letošního roku, kdy skončí bulharské předsednictví. Ve stejné době by měl vzniknout paralelní balíček určený pro dopravce.
Směrnice už má první dopady. Řidič kamionu Jiří Gabrhel z Prachatic si před dvěma lety na radu německých policistů začal psát, kdy pracoval za hranicemi. A pak požádal úřady o rozdíl mezi svojí mzdou a německou minimální - za deset měsíců asi čtvrt milionu korun. Soudy mu vyhověly a platil zákazník, německá pošta.
Skutečnost, že si český řidič v Německu vymohl doplacení mzdy na tamní úroveň, se může stát precedentem pro další žaloby. Hromadné žaloby či tlak odborů mohou mít podle Dlabajové nakonec dopad i na velké průmyslové podniky, které si dopravu do zahraničí objednávají. Zasažena tak může být celá česká ekonomika.
Problém v rozhodnutí německých úřadů je ten, že odpovědnost za to, jak je řidič placený, jde za firmou, která si přepravu objednává. Jenže pokud česká dopravní společnost podepíše, že o tom ví, náklady by měla pokrýt ona.
„Oni chtějí se krýt tímhle prohlášením, ale nejsou připraveni ceny navýšit tak, aby my dopravci jsme mohli řidičům ty peníze dát,“ říká jednatel BLM Trucking Jan Bokoč.
„Německé odbory to udělaly velmi chytře. Toto je precedens, který povede k tomu, že si českou spediční firmu už v Německu nikdo nebude chtít objednávat,“ předpokládá ministr dopravy Dan Ťok.
Ustanovení směrnice přitom mnohdy nedodržují ani řidiči ze západoevropských zemí. Při loňské preventivní kontrolní akci ministerstva práce a dopravy na přechodech Rozvadov a Hatě bylo zjištěno, že zatímco řidiči z nových členských států EU mají většinou k dispozici pracovní smlouvy v několika jazycích, řidiči ze západních států o povinnostech při vysílání často nemají ani základní informace.
Možný řešením může být právě vyjmutí dopravy z ustanovení o vysílání pracovníků. Předpovídat výsledek si nikdo netroufá, stejně jako to, jak by se s touto situací vypořádali čeští dopravci. Možné je krácení diet, ale také útlum kamionové dopravy do zahraničí.
