Českým firmám se zřejmě prodraží vysílání pracovníků do ostatních zemí Evropské unie. Zatímco nyní mají tito zaměstnanci nárok na minimální mzdu hostitelského státu, nově by mělo nastoupit pravidlo, že za stejnou práci budou dostávat stejný plat jako tamní pracovníci. Předpokládá to pondělní dohoda států EU, o změnu usilovala zejména Francie. Díky vyjednávání se nová pravidla nebudou týkat řidičů kamionů, reálně tak dopadnou jen na řádově několik tisíc Čechů. Česká vláda považuje kompromis za úspěch, Svaz průmyslu a dopravy ho naopak rezolutně odmítá.
Bude za práci v cizině více peněz? Vláda si kompromis pochvaluje, firmy naopak zuří
Vyslaní pracovníci jsou zaměstnanci, které jejich zaměstnavatel vyslal do jiného členského státu EU, aby tam dočasně pracovali. Mezi lety 2010 až 2014 vzrostl jejich celoevropský počet o 44 procent na 1,92 milionů, uvedl web Euroskop s odvoláním na Evropskou komisi. Průměrná délka pobytu v zahraničí jsou čtyři měsíce.
Česko bylo součástí vyjednávacího tábora nových východních zemí EU, a to i přesto, že je jako jediné z nich čistým příjemcem zahraničních pracovníků. Například v roce 2014 pracovalo v Česku 17,2 tisíce zahraničních pracovníků, zatímco do zahraničí české firmy vysílaly 10,4 tisíce zaměstnanců. Nejvíce vyslaných pracovníků z Česka míří do Německa (4,1 tis.), Rakouska (1,2 tis.), na Slovensko (900) a do Francie (800).
Na mzdový dumping při vysílání pracovníků z nových členských států EU si dlouhodobě stěžují staré členské země, ve kterých vyslaní zaměstnanci s minimální mzdou ohrožují pracovní místa pro místní. Nové členské země zpřísnění pravidel odmítají, jelikož by mohlo ohrozit jejich firmy.
O novele příslušné evropské směrnice se tak vedl vášnivý spor napříč EU. Hlavním svárem byl požadavek, aby tito lidé dostávali odměnu srovnatelnou s platy, které za stejnou práci berou domácí pracovníci.
Česko na jednání v Lucembursku zastupovala ministryně práce a sociálních věcí Michalea Marksová (ČSSD), která považuje výslednou dohodu za úspěch. „Nová pravidla se nebudou vztahovat na silniční dopravu až do doby schválení specifické úpravy vysílání řidičů v rámci silničního balíčku,“ popisuje hlavní výhodu ministryně.
Česku se také podle ministryně podařilo vyjednat odložení platnosti směrnice o čtyři roky a pochvaluje si i kompromis v maximální době vyslání, která bude nově 18 měsíců. V současnosti platí lhůta 24 měsíců, po jejím překročení se na takový zaměstnanecký poměr už vztahuje pracovní právo přijímajícího státu.
Přestože jsou podle vládní analýzy z roku 2016 celkové ekonomické dopady vyslaných pracovníků pro Česko zanedbatelné, mezi firmami vyvolala dohoda téměř zděšení.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák uvedl, že se nejedná o žádný kompromis, ale o tvrdé zpřísnění regulace. „Postihne to zejména poskytovatele služeb pro podniky, jejichž význam neustále roste a jsou budoucností jednotného trhu EU (především IT). Omezí to také pohyb odborníků přes hranice, kterých je nedostatek, a naruší dlouhodobé projekty,“ zdůraznil.
Připomněl také, že vláda svůj postoj ani nekonzultovala s podnikatelskou sférou, což považuje za nezodpovědné a nesprávné. Současnou směrnici z roku 1996 hodnotí jako nejlepší možný vyvážený kompromis, včetně navazující tzv. prosazovací směrnice z roku 2014.
Schválení v europarlamentu je nejisté
Kompromis však i přes výslednou dohodu není jednomyslný. Podle agentury Reuters s výsledkem nesouhlasí Maďarsko, Litva, Lotyšsko a Polsko. Irsko, Británie a Chorvatsko se také nakonec podpory zdržely.
Novelu sice ještě čeká schvalování v europarlamentu, výsledek ale už na svém twitterovém účtu přivítala Evropská komise. V animovaném videu zdůraznila, že dnes nejsou zaměstnavatelé povinni platit vyslaným pracovníků víc než minimální mzdu stanovenou v hostitelské zemi. To vytváří mezeru ve mzdách a neférovou konkurenci. „Je čas přijmout pravidla EU a férové podmínky pro pracovníky a pro firmy … Potřebujeme rovnocenné platové a pracovní podmínky pro vyslané a místní pracovníky,“ uvádí se ve videu.