Praha – Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) je přesvědčen, že Česko musí přistoupit na společný plán Unie ke zpřísnění sankcí. Nepřímo tak polemizuje se svým stranickým i vládním nadřízeným – Bohuslav Sobotka je totiž vůči dalším sankcím rezervovaný a vyhradil si dokonce právo část nově přijatých podmínek odmítnout. K nejbližším spojencům Sobotky se zatím řadí hnutí ANO, naopak lidovci trvají na zpřísnění sankcí. Sobotkovy výhrady se nelíbí ani pravicové opozici, ta totiž chce kvůli Sobotkovým slovům svolat mimořádnou schůzi sněmovny.
Česko musí podle Zaorálka přistoupit na plán EU: „Na Rusy musíme reagovat“
Kompletní návrh by česká vláda měla získat během několika hodin. Zaorálek prozradil, že nepůjde o převratné novinky, ale prohloubení stávajících zákazů vycestování osob, zmrazení majetku či zbraňového embarga.
„Jsem přesvědčen, že Česká republika se bude snažit být součástí toho společného postoje Unie. To je dnes nutnost a je evidentní, že my na kroky Ruska musíme reagovat,“ uvedl v Událostech Zaorálek. Podle něj ale musí být nové sankce mnohem efektivnější než ty stávající.
Vláda čerstvý návrh posoudí ve středu. Podle Zaorálka prý Česko zatím finální návrh neobdrželo, se zevrubným konceptem je ale srozuměn. „Jde o pokračování v rozšíření toho listu sankčních zákazů majetku a možností vycestování určitých osob. Je tam rozšíření těch sankcí, která se týkají zbraňových vývozů, je tam další upřesnění sankcí, která se týkají finanční oblasti,“ dodal Zaorálek.
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza v Událostech, komentářích zmínil, že v otázce zbrojního průmyslu by mohlo jít například o rozšíření zákazu na kontrakty, které jsou již nyní podepsané. Dosavadní sankce se přitom týkaly pouze budoucích kontraktů.
GALERIE
videogallery_468121
Postoj k sankcím – rozhodnost vs. sebevědomí
Česko si už nadále nemůže dovolit vystupovat proti hlavnímu proudu EU, opakoval Bohuslav Sobotka v začátku své premiérské cesty. Nyní si ale vyhradil možnost nesouhlasit s novými sankcemi proti Rusku – a způsobil tak pozdvižení nejen v Bruselu, ale také u opozice a části koaličních spojenců.
Podle Sobotky totiž dosavadní sankce vůči Rusku k ničemu nevedly a není jisté, zda obdobně neskončí i další možné návrhy. Český premiér tak chce jejich důsledek podrobně vyhodnotit – a až poté se rozhodnout. Co je pro někoho doklad politické uvážlivosti i zdravého sebevědomí, mají druzí tváří v tvář otevřené válce za nesmyslnou opatrnost.
Bohuslav Sobotka, premiér, předseda ČSSD: „Není to možné brát tak, že nám Evropská komise něco předloží, my nebudeme mít právo k tomu cokoliv říci, budeme muset sklapnout podpatky a schválit to.“
Martin Kupka, místopředseda ODS: „Toto je případ, kdy by Česká republika měla se svými spojenci i s členskými státy EU držet krok a držet jednotný směr.“
Pavel Telička, europoslanec za ANO: „I kdyby se tam snad objevily nějaké části jako problémové, můžeme o tom vést dlouhé a důsledné jednání. Nikdo neočekával, že Česká republika bude podepisovat nějaký bianco šek.“
Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka
K nejbližším spojencům Sobotky se zatím řadí hnutí ANO – i když i to je zatím zdrženlivé. „Pokud ten summit byl o tom, že EU do týdne navrhne nějaké sankce a nikdo neví jaké, tak si myslím, že je to předčasná debata,“ tvrdí lídr hnutí a šéf státní kasy Andrej Babiš. Jeho stranický kolega a ministr obrany Martin Stropnický navíc dodává, že k hodnocení účinku dosavadních sankcí je příliš brzy. „Přeci jenom ty sankce působí v nějakém čase. Řada expertů vám řekne, že ruský bankovní sektor bude mít už v dohledné době problémy,“ dodává.
Zcela jasný názor mají opoziční komunisté a Úsvit, které sankce zcela odmítají jako nástroj, který s postojem Ruska nijak nehnul - a ani nehne. Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) tím dává premiér Sobotka najevo, že nebude automaticky přijímat vše, co Unie dohodne.„ Byly státy jako Slovensko, Maďarsko nebo Finsko, které měly v minulosti na řadu věcí také svůj vlastní názor… Chová se tak řada rozumných zemí EU. Přece není možné říct, že podepíšu cokoliv, když nevím, co na tom papíru bude napsáno,“ zmiňuje Konečná.
Taktéž podle Úsvitu jakékoliv sankce nic nevyřeší. Unie měla podle šéfa hnutí Tomia Okamury od začátku trvat na diplomatických jednáních. „My si myslíme, že řešením nejsou možné sankce, ale například referendum o sebeurčení těch daných oblastí, protože jinak se ten konflikt nikdy nevyřeší,“ řekl Okamura.
Sobotkovy výhrady by na první pohled mohly souznít s euroskeptickou ODS – právě ta ale premiérovi vyčítá, že si pro svou polemiku zvolil nesprávnou chvíli. „On to bohužel nedělá tam, kde by to dělat měl – například v otázce jednotné měny. A tam, kde by naopak měl držet basu a kde by měl jít s tím hlavním proudem, ke kterému se tak vehementně hlásí, tak tam to nedělá a vymýšlí si různé extra buřty,“ tvrdí Zahradil. Občanští demokraté chtějí ostatně spolu s TOP 09 kvůli Sobotkovým slovům svolat mimořádnou schůzi sněmovny.
Ještě ostřejší slova zaznívají z koaličního tábora: šéf lidovců Pavel Bělobrádek se staví jednoznačně za zpřísnění sankcí. Opačný postoj pak neváhal přirovnat k ustupování západních velmocí před hitlerovským Německem v roce 1938.
Kritika Česka vůči novým sankcím v Bruselu mnohé překvapila. V unijních očích se tak Česko slovy Sobotky formálně přiblížilo ke Slovensku, Maďarsku nebo Kypru, které se rozhodly svou nechuť k trestání Ruska dát veřejně najevo. Německá kancléřka Merkelová ale vzkázala, že nedělat nic, když Rusko útočí na Ukrajinu, by přineslo větší nevýhody, než jaké přinesou sankce.
