Praha – Bezpečnostní rada státu schválila dnes Národní akční plán ČR pro boj s pandemií. Aktualizace pandemického plánu z roku 2006 je doplněna o zkušenosti z pandemie takzvané prasečí chřipky v sezoně 2009/2010. Pandemická připravenost je podle plánu věcí všech resortů i krajů, které mají aktualizovat své pandemické plány. Plán také počítá se společným postupem na mezinárodní úrovni.
Vláda počátkem srpna schválila doporučení pro zdravotní pojišťovny, aby vedle seniorů a lidí se zdravotním zatížením platily očkování všem dospělým. Chce tak zvýšit zájem o ochranu očkováním. Hlavní hygienik ČR Michael Vít řekl, že podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) mají státy rozpracovat plány a koordinovat postup. Pandemický plán má aktualizovat každý stát a resort. WHO radí státům vytvořit systém monitoringu a státní koordinace. „Málokterý stát měl v pandemii takový monitoring akutních respiračních infekcí jako Česko, ve věkových skupinách, každý okres a každý týden,“ připomněl Vít.
Prasečí chřipka zvaná též mexická se začala šířit v dubnu 2009 v Mexiku. Původní představy byly, že lze zamezit přesunu viru do Evropy, což se nepodařilo. Strategie se změnila na omezení dopadu pandemie, k tomu je nutno propracovat zdravotnická opatření. Patří k nim například péče o těhotné, jež v některých zemích během pandemie zemřely. „Po dohodě s kardiochirurgy a kolegy z ARO jsme zavedli technologii mimotělního oběhu. Nám nezemřela žádná těhotná, dokonce jednu ženu a její plod jsme tímto způsobem zachránili,“ řekl Vít.
V rámci celosvětové připravenosti je nutno zdravotnické služby nachystat a v případě potřeby nasadit. Při hodnocení pandemie zazněla i kritika komunikace. Zdravotníci ani média nebyli prý připraveni na racionální a nekonfliktní komunikaci veřejnosti. Nový pandemický plán to zohledňuje. Nároky na státní rozpočet tento plán nedává. Zahrnuje například očkování a v případě, že o něm ministerstvo rozhodne, definuje vláda cílové skupiny i finanční požadavky pro danou sezonu.
V chřipkové epidemii onemocní v Česku zhruba milion lidí, podle síly epidemie zemře 1 500 až 2 000 z nich, nejčastěji staří a chronicky nemocní. Na prasečí chřipku zemřelo 102 lidí. Náklady spojené s léčbou si ročně vyžádají podle odborných odhadů 40 miliard korun, z toho 33 miliard jsou ztráty ve výrobě.
Proti chřipce je v Česku očkováno sedm procent obyvatel, průměr EU je 22 procent. V sezoně 2010/2011 se dalo očkovat jen asi pět procent lidí, důvěra totiž po zpochybňování vakcíny v době prasečí chřipky klesla.
