Praha – České ministerstvo spravedlnosti má v plánu požádat Arménii o převzetí výkonu rozsudku nad takzvaným vorem v zakoně Andranikem Soghojanem. Muž, jehož na konci října zadržela tamní policie v Jerevanu, je v Česku odsouzen k 22 letům odnětí svobody za objednávku vraždy. Podle mluvčí ministerstva Kateřiny Hrochové by si Soghojan mohl trest odpykat ve své vlasti.
Arménské ministerstvo spravedlnosti v úterý potvrdilo už dřívější informaci, a to že Soghojana do Česka vydat nemůže, protože Arménie své občany do cizích států nevydává. „Současně arménská strana sdělila, že v úvahu by přicházelo převzetí výkonu rozsudku českého trestního soudu Arménskou republikou. Pokud by výkon odsuzujícího rozsudku byl Českou republikou úspěšně předán do Arménie, výkon uloženého trestu odnětí svobody by byl proveden na území Arménie podle tamního právního řádu,“ vysvětlila Hrochová.
Čeští zástupci proto obratem poslali do Arménie žádost o prodloužení Soghojanovy vazby na arménském území. „Ministerstvo spravedlnosti Arménie přijetí dokumentu potvrdilo a přislíbilo podat žádost o prodloužení Soghojanovy vazby, o níž bude rozhodovat tamní soud,“ sdělila mluvčí. Dalším krokem ministerstva by tedy měla být příprava žádosti o předání výkonu rozsudku podle požadavků arménské strany. S tímto postupem ale musí podle Hrochové ještě souhlasit pražský městský soud, který nad Arménem vynesl verdikt.
Podle arménského serveru a1plus.am byl Soghojan zadržen v Arménii 28. října. Jerevanský soud pak na něj 3. listopadu uvalil vazbu v trvání 30 dnů.
Soghojan si podle rozsudku objednal v roce 2007 v Praze vraždu podnikatele pocházejícího také z Arménie. Při následné divoké honičce v hlavním městě byl omylem zavražděn jiný člověk a další byl pobodán. Pražský městský soud nejprve Soghojana dvakrát osvobodil, odvolací vrchní soud však případ vždy vrátil k novému projednání. Odsuzující rozsudek padl až poté, co kauzu dostal na starosti jiný soudce.
Definitivní trest Soghojan dostal loni v říjnu, tedy v době, kdy byl už dlouhou dobu v zahraničí, protože justice ho po původně zprošťujícím verdiktu propustila z vazby. Do vězení měl nastoupit v září. Když neuposlechl, vydal na něj pražský městský soud evropský zatykač.
Případ „vora v zakoně“ Andranika Soghojana:
• duben 2009 – Mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) oznámil, že policisté zadrželi skupinu osob napojenou na ruskojazyčný organizovaný zločin v ČR. Mezi zadrženými byl i Armén Andranik Soghojan, který podle ní představoval takzvaného „vora v zakoně“, tedy vysokou autoritu zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Policie obvinila Soghojana z toho, že usiloval o život arménského podnikatele.
• červen 2009 – Pražský městský soud uložil Ukrajinci Timuru Treťjakovovi doživotí za nájemnou vraždu řidiče Sazky a pokus o vraždu arménského podnikatele. Soud předvolal jako svědka i Soghojana, který podle policie vraždu objednal. Odvolací soud zmírnil Treťjakovi trest na 22 let vězení.
• červen 2010 – Soud začal řešit případ Soghojana a dalších obžalovaných. Soghojan odmítl vypovídat, obžalobu označil za nepravdivou
• září 2010 – Detektivové z ÚOOZ obvinili Soghojanova advokáta Julia Kramariče z podplácení svědků. Obvodní soud v roce 2013 uznal Kramariče vinným z podplácení a uložil mu roční podmínku a zákaz výkonu činnosti advokáta na 2,5 roku. Městský soud v Praze následně rozsudek zrušil, ale Kramaričovo chování označil za neetické a v rozporu se zákonem o advokacii. Kvůli promlčecí lhůtě se případem nemohla zabývat ani advokátní komora v kárném řízení.
• říjen 2010 – Městský soud v Praze zprostil Soghojana obžaloby. Spolu s ním osvobodil i další tři muže. Všechny propustil z vazby, Soghojan poté opustil ČR.
• duben 2011 – Vrchní soud v Praze částečně zrušil zprošťující verdikt z října 2010 a případ vrátil Městskému soudu v Praze. Ten Soghojana a další čtyři muže podezřelé z objednání vraždy po roce znovu osvobodil. To ale vrchní soud i podruhé zrušil.
• únor 2013 – Městský soud v Praze uložil Soghojanovi dvaadvacetiletý trest vězení. Jeho spoluobžalovaní si vyslechli tresty od 12 do 18 let. Odsuzující rozsudek padl poté, co kauzu dostal na starost jiný soudce.
