České zdravotnictví v evropském srovnání obstálo. V žebříčku, který hodnotil úroveň z pohledu pacientů, se Česko umístilo na 13. místě, v závěsu za Švédskem a Francií. Tuzemské zdravotnictví předčilo třeba britské nebo španělské. Zároveň ale rostou problémy – především personální a organizační.
České zdravotnictví se už blíží evropské špičce. Problémem je nedostatek lékařů
Události: České zdravotnictví se blíží evropské špičce. Problémem je nedostatek lékařů (zdroj: ČT24)
Tuzemští lékaři provádějí i světově unikátní operace a dosahují mezinárodních úspěchů. Zároveň zdravotnictví trpí i mnoha neduhy, které by se podle odborníků měly stejně jako u pacientů řešit co nejdříve, než způsobí vážnější komplikace.
Zdravotničtí experti vidí problém například v organizaci. „Nakonec se pacient vždycky k péči dostane, jenom by to mohlo být lepší, mohlo by to být rychleji a mohlo by to být méně kostrbaté,“ říká Pavel Vepřek z iniciativy Zdravotnictví 2.0.
„Přestává být dobrá kontinuita péče, pacienti někdy bloudí a hledají lékaře. Řeknou jim – sežeňte si ortopeda, sežeňte si chirurga… ale když jim řeknou – sežeňte si onkologa – tak už to je na pováženou a bohužel se to dneska stává,“ uvádí Martin Holcát, bývalý ministr zdravotnictví a náměstek ředitele Fakultní nemocnice v Motole.
Zaostáváme v prevenci i nové léčbě
Akutní péče patří v mezinárodním srovnání k těm nejlepším, naopak v prevenci zaostáváme. „Zhruba 97 procent peněz, které jdou do zdravotnictví, se věnuje na léčbu. Jen tři procenta jdou na prevenci,“ upozorňuje náměstek ředitele pro léčebnou a preventivní péči z Ústřední vojenské nemocnice Ivan Jeřábek.
Negativní hodnocení si v žebříčku Euro Health Consumer Index tuzemské zdravotnictví vysloužilo také za nedostatečný přístup pacientů k nové léčbě. „Vstup nových léků a technologií není procesně dobře ošetřen. Ten systém, který chce ušetřit peníze, tomu překáží,“ míní Pavel Vepřek.
- práva pacientů, přístup ke svým lékařským záznamům, dostupnost lékaře, krátké čekací doby (na velký chirurgický zákrok, léčbu rakoviny, CT vyšetření, urgentní péči), nízká dětská úmrtnost a potratovost, rovnost v systému zdravotní péče, počet transplantací ledvin, zubní péče zahrnutá do veřejného zdravotnictví, kojenecká očkování, očkování proti lidskému papilomaviru a další
Naopak nešetří se na péči o chronické pacienty. Byť nejsou podle expertů peníze vždy využívány hospodárně a systematicky, nemocní se k léčbě dostanou. Zvyšuje se třeba počet lidí, kteří si provádí dialýzu doma. V tomto ohledu je na tom v Evropě lépe jen pár zemí, třeba Dánsko.
„Typy léčby, při kterých nepotřebujete být v nemocnici, ale můžete se léčit u sebe doma, to je podle mého názoru určitě něco, co budeme do budoucna dál rozvíjet,“ řekla letos v březnu tehdejší dánská ministryně zdravotnictví Karen Ellemann Klochová.
- elektronické recepty (povinné budou až od roku 2018), nedostatečné snižování počtu kardiovaskulárních onemocnění, prevence (v oblasti regulace krevního tlaku, boje s alkoholem a podpoře fyzických aktivit), přístup k novým lékům a lékům proti artritidě
Výsledky žebříčku Euro Health Consumer Index 2016
V transplantacích předčíme i Německo
Skvěle hodnotí index třeba program transplantací ledvin – v tom Česko výrazně předčí jinak úspěšnější Německo, které má takových zákroků velmi málo. Přitom podle tamních odborníků je v jiných oborech problém spíš opačný. Třeba operace kolene nebo mandlí se tam provádějí často i v případech, kdy je pacienti vlastně nepotřebují.
„Jde o finanční zájmy nemocnic. Nabádají své lékaře provádět operace, které se vyplatí víc než ostatní. Zčásti jde i o zadání cíle provést daný počet operací ročně. To vede k tomu, že lékaři častěji pacientům tyto zákroky radí,“ vysvětluje expert na zdravotnictví z nadace Bertelsmann Stefan Etgeton.
Index neřeší, jak se zdravotnictví v jednotlivých státech daří personálně. Právě to je ale v Česku spolu s penězi ve zdravotnictví největší aktuální problém, který má už teď podle odborníků vliv na kvalitu a hlavně dostupnost péče.
Čekací doby? Týdny, měsíce i roky
Dobře je na tom Česko oproti jiným státům i pokud jde o čekací lhůty na vyšetření nebo operace. Tedy alespoň podle žebříčku. Česká televize oslovila tuzemské fakultní nemocnice a získala od nich aktuální data o čekacích dobách – a ta už tolik optimistická nejsou.
Na výměnu kyčelního kloubu pacienti čekají i dva roky. Lidé, kteří nejsou hospitalizováni, se dostanou na vyšetření CT ve fakultní nemocnici i za delší dobu než tři měsíce. Na operaci šedého zákalu je lhůta do necelých čtyř měsíců. Týdny ale čekají na zákroky i někteří pacienti, kterým lékaři diagnostikují zhoubný nádor.
Čekací doba na vybrané zákroky a vyšetření v jednotlivých nemocnicích
„Nemocnice jsou placeny nějakými paušály a peníze, které se rozdělují plošně, nemocnici nezaplatí ten výkon, který by provedla navíc. To znamená, že oni udělají jenom tolik výkonů, kolik dostanou zaplaceno,“ vysvětluje Pavel Vepřek z iniciativy Zdravotnictví 2.0.
Podle exministra zdravotnictví Holcáta jsou delší čekací doby způsobené i nedostatkem personálu. „Bavíme se o nedostatku některých lékařů a sester. I to ovlivňuje situaci, zavírají se lůžka… Myslím si, že v evropském srovnání jsou čekací lhůty dobré – někde se bavíme o měsíci a pacienti jsou nervózní, ale řekněme si, že v Anglii jsou to třeba roky,“ podotýká.
V polovině obcí lékař chybí, nebo brzy chybět bude
Chybějící doktoři jsou problémem i mimo nemocnice. Z průzkumu Svazu měst a obcí ČR mezi 615 obcemi vyplynulo, že třetině z nich chybí lékař. Dalších 16 procent obcí uvedlo, že zatím nechybí, ale brzy bude. Například kvůli jeho odchodu do důchodu nebo tomu, že chce obec opustit. S nedostatkem lékařů se tak potýká nebo bude potýkat až polovina obcí.
Počet chybějících lékařů v obcích
Početně chybí nejvíce lékařů ve Středočeském, Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Při srovnání počtu obcí v jednotlivých krajích s počtem získaných odpovědí ale nejvíc lékařů postrádají v Praze, Moravskoslezském, Karlovarském a Libereckém kraji – hlavně v pohraničních a horských oblastech.
V Praze kompenzuje nedostatek lékařů v některých městských částech dobrá dopravní dostupnost a možnost cestovat za lékařem v rámci města. Problém to ale může být pro starší lidi.
Chybí v obci lékař?
Největší je nedostatek praktických lékařů, následují stomatologové, praktičtí lékaři pro děti a dorost a gynekologové. Dalšími poptávanými specialisty jsou geriatři, ORL, oční lékaři, ortopedi, diabetologové, alergologové nebo také dětští psychiatři.
Někde lékárny chybí, jinde je jich moc
Čtvrtině obcí pak chybí lékárna, přestože v této otázce ukázal průzkum značnou nevyváženost v rámci krajů. Některé obce uvedly, že jim lékárna chybí, případně že byla zrušena výdejna léků po odchodu lékárníka do důchodu. Objevily se také prosby, aby léky mohl vydávat alespoň lékař.
Naopak ti, kterým lékárna nechybí, buď uváděli, že v jejich obci nikdy lékárna nebyla, nebo že jich je v obci dokonce příliš mnoho. Tato odpověď přišla především z větších měst a z pohraničí, kam podle komentářů jezdí nakupovat léky i lidé z Německa.
Chybí v obci lékárna?