Praha – Přesně 200 československých vojáků padlo při obléhání německé posádky v přístavu Dunkerque v letech 1944 až 1945. Byla to poslední bojová akce Československé samostatné obrněné brigády za druhé světové války. Jejich osudy teď mapuje nová kniha Kříže a hvězdy od Dunkerque, kterou vydal Vojenský historický ústav v Praze.
Čechoslováky u Dunkerque připomíná nová kniha
Při několikaměsíčním obléhání 12 tisícové německé posádky v Dunkerque bojovali Čechoslováci spolu s britskými a kanadskými vojáky. Provedli několik ofenziv, první z nich symbolicky na výročí republiky 28. října 1944. Přestřelky a mrtví byli na denní pořádku, o své přátele tu přišel také 91letý Bedřich Utitz, který prožil celé dunkerské obléhání. „Tam bylo několik mých kamarádů přímo z mé čety, já jsem měl čtyři mrtvé,“ vzpomíná.
Bedřich Utitz v přístavu velel předsunuté hlídce, při jedné bojové operaci ho dokonce němečtí vojáci zajali. Němci považovali Čechoslováky bojující v zahraniční armádě za vlastizrádce a někdy jim hrozil i trest smrti, navíc Utitz je žid. „Tomu, že jsem měl znak Czechoslovakia, nevěnovali pozornost. Německého velitele jen osobně zajímalo, zda jsem žid. Řekl jsem, že ano. Německou armádu ale tohle asi nezajímalo a chovali se k nám slušně,“ vzpomíná na zajetí, ze kterého se posléze dostal díky výměně zajatců.
Československá obrněná brigáda byla u Dunkerque do konce války. Německá posádka tady úplně kapitulovala až 9. května. Od roku 1939 do roku 1945 bojovalo v Československé západní armádě včetně pilotů přes 20 tisíc lidí. „Během sedmi měsíců obléhání tak československé a spojenecké jednotky získaly něco okolo tisíce německých zajatců, zatímco až do konce března 1945 bylo pouze sedm československých vojáků v zajetí,“ popisuje v knize Kříže a hvězdy od Dunkerque její autor Jiří Plachý.
Během druhé světové války padlo na západní frontě přes 1 000 československých vojáků. Přesné počty neexistují, protože se nedochovaly statistiky z francouzského bojiště v roce 1940.
Reportáž Karla Rožánka (zdroj: ČT24)