Víc než pětina lidí pracujících na částečný úvazek má zkrácenou pracovní dobu nedobrovolně. V České republice pracuje v tomto režimu asi šest procent zaměstnaných osob. V Evropské unii patří Česko k zemím s nejnižším podílem zkrácených úvazků. Mezinárodní srovnání zveřejnil Český statistický úřad.
V roce 2000 pracovalo nedobrovolně na částečný úvazek necelých 10 procent zaměstnanců. O deset let později se počet pohyboval kolem 16 procent a v roce 2014 to bylo 21 procent těch, kteří ho měli. Během té doby se měnil i celkový počet lidí pracujících na zkrácený úvazek. Ačkoli v roce 1994 ho mělo sedm procent zaměstnaných lidí, na počátku tisíciletí činil necelých procent pět. V roce 2010 ale opět povyrostl na 5,9 procenta a předloni už dělal 6,4 procenta.
Průměr EU je vyšší
V zemích osmadvacítky mělo nedobrovolně částečný úvazek v průměru 30 procent lidí. Česko je na tom s pětinovým podílem podobně jako Británie či Norsko. Naopak v Itálii, ve Španělsku a na Kypru se musely nedobrovolně s kratší prací spokojit skoro dvě třetiny pracovníků s částečným úvazkem. Nejlépe na tom byly Belgie, Rakousko a Slovinsko, kde nedobrovolně zkráceně pracovala desetina lidí.
Práci na částečný úvazek volí lidé nejčastěji kvůli sladění práce s péčí o děti a rodinu, ze zdravotních důvodů, při škole, profesním vzdělávání či pozvolném odchodu do penze. Častým důvodem je ale právě i to, že nemohou sehnat jinou vhodnou práci na plnou pracovní dobu.
Delší práce na zkrácený úvazek se promítne do důchodu
Dlouhodobá práce na částečný úvazek se může i negativně promítnout do výše důchodu. Daný člověk pak kvůli nižšímu výdělku méně odvádí do důchodového systému a dostane pak nižší penzi. Někteří lidé s částečnou pracovní dobou si také stěžují na to, že při polovičním úvazku a poloviční mzdě musejí stejně vyřídit třeba 80 procent objemu práce.
