Bude se odejmutí mandátu odsouzeným týkat i nyní souzených zákonodárců?

Praha - Vláda se postavila neutrálně k návrhu předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS), aby k důvodům pro zánik mandátu poslance a senátora patřilo jejich pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu. Podle materiálu připraveného na jednání má kabinet k předloze ústavní novely připomínky.

Němcová uvádí, že případy, kdy je zákonodárce nepodmíněně odsouzen, nejsou slučitelné s posláním a obsahem jeho mandátu. Poukazuje i na praktickou stránku; mandát zákonodárce není možné z vězení řádně vykonávat.

Vláda podle návrhu stanoviska ale připomíná, že podle současných zákonů může být do sněmovny nebo Senátu zvolen i odsouzený člověk. Poslancům by tak mohla doporučit zvážit, zda by odsouzení nemělo být překážkou volitelnosti. Předloha by se také měla podle předběžného stanoviska vztahovat jen na zákonodárce, kterým vznikne mandát až po účinnosti novely. Němcová navrhuje, aby platila dnem vyhlášení. 

Miroslava Němcová (ODS)

„Jednalo-li by se o pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, není dost dobře možné, aby poslanec nebo senátor svůj mandát dále vykonával. Takové odsouzení odráží zvýšenou závažnost jednání, kterého se poslanec nebo senátor dopustil. Další trvání mandátu poslance nebo senátora lze proto v případě takového odsouzení považovat za neslučitelné s posláním a obsahem mandátu poslance nebo senátora.“

Škárka jako testovací kauza

O možném zániku mandátu pro odsouzení zákonodárce se začalo hovořit v souvislosti s úplatkářskou aférou ve Věcech veřejných. Zatím nepravomocně v ní byli odsouzeni někdejší šéf poslanců VV Vít Bárta a jeho tehdejší spolustraník Jaroslav Škárka. Bártovi soud uložil za uplácení podmínku, Škárkovi za podvod tříleté vězení a zákaz výkonu poslanecké činnosti na 10 let.

Jaroslav Škárka se před týdnem proti rozhodnutí soudu o stažení z funkce odvolal a při jeho hodnocení ani ve svém čerstvém odvolání nešetřil kritikou. „Ten rozsudek já osobně považuji za právní paskvil a v té podobě, v jaké je, je podle našeho názoru protiústavní.“

Právníci Škárkův výklad zákona podpořili

Řada právníků se kloní k názoru, že při současné právní úpravě může soudce jako vedlejší trest zakázat pouze působení ve funkci, o které se rozhodne například administrativně nebo správně. "Funkce poslance je založena politickým rozhodnutím - voliči. Takže tady si nejsem jistý, zdali může soud u nás funkce vzniklé tímto způsobem zakazovat. Myslím si, že (v kauze Jaroslava Škárky) nejspíš zasáhne odvolací soud," uvedl známý advokát Milan Hulík.

Podobný názor má také Aleš Gerloch z Právnické fakulty UK: „V otázce zákazu činnosti se mi zdá rozhodnutí problematické. Samozřejmě existuje trest zákazu činnosti, je i pravda, že se zde mluví o funkci, kterou nelze zastávat, ale podle mého názoru zde byly myšleny funkce typu předseda představenstva akciové společnosti nebo jednatel společnosti, nikoliv veřejné funkce.“

Benešová: pravomocně odsouzený poslanec, to by byla ostuda

S návrhem nemá problém ani mluvčí stínové vlády pro boj s korupcí Marie Benešová (ČSSD). „Návrhu se nedivím, je těžko představitelné, že bychom měli pravomocně odsouzené poslance k nepodmíněnému trestu, a byla by to svým způsobem pro sněmovnu ostuda. Myslím, že to bude mít podporu,“ uvedla Benešová. Podobně hovoří i člen ústavněprávního výboru sněmovny Stanislav Polčák (ODS). Podle něj je ale důležitá také vážnost poslancova provinění. „Bylo by nutno změnit ústavu i prováděcí volební zákony, změna by musela být širší a politicky prodiskutována s ostatními, rozlišoval bych mezi prostými nedbalostními činy a mezi tím, co je úmyslným trestným činem nebo zločinem,“ řekl Polčák.

Vít Bárta a Jaroslav Škárka před soudem
Zdroj: ČT24

Aféry rostou jako houby po dešti

Novela zákona by tak mohla napomoci odvolatelnosti politiků v případě jejich odsouzení. Kauz se v poslední době na poslaneckých místech objevilo hned několik. Soud nyní hrozí bývalému středočeskému hejtmanovi, poslanci Davidu Rathovi (dříve ČSSD). Policie ho stíhá pro podezření z přijetí úplatku, nyní je ve vazbě. Podle Němcové je tak třeba řešit právní úpravu odnětí mandátu pravomocně odsouzených poslanců co nejdříve. Podobné zákony existují i ve většině zemí Evropské unie.

Podobný návrh podali i komunisté

Obdobnou novelu jako Němcová předložili už v březnu opoziční komunisté. Podle ní by o mandát přišel zákonodárce odsouzený k nepodmíněnému trestu pro úmyslný trestný čin.

Zásadně kabinet nesouhlasil s další částí předlohy KSČM, která směřuje proti takzvanému přeběhlictví. Komunistická předloha je se záporným stanoviskem vlády před úvodním kolem projednávání ve sněmovně. Pro schválení ústavních změn je nutná třípětinová většina v obou parlamentních komorách.

Miroslava Němcová se jednání o návrhu KSČM nebrání, existují i jiné pozměňovací návrhy,  podle jednoho z nich by nebyl mandát poslancům odejmut automaticky soudem, ale o jeho odejmutí by hlasovala poslanecká sněmovna.

Poslanecká imunita ve světě

Imunitu mohou využít zákonodárci na Slovensku. I tady už ale parlament několikrát poslance imunity zbavil. Například Petr Ďuračka byl v roce 2000 odsouzen za to, že boural opilý. Zbaven imunity byl například poslanec a bývalý šéf slovenské tajné služby Ivan Lexa.

Ve Francii nemohou být poslanci stíháni ani souzeni kvůli názorům, které projevili při výkonu funkce. Parlament ale může rozhodnout o vydání poslance v případě trestných činů.

V Německu imunita zajišťuje poslancům beztrestnost jen za názory vyjádřené v parlamentu, s výjimkou „pomlouvačných nebo urážlivých“ výroků. Mimo parlament může být poslanec zadržen na místě činu i bez zbavení imunity. Stíhání či uvěznění poslance ale vyžaduje souhlas Spolkového sněmu.

Stíháni a souzeni za porušení zákona jako kdokoli jiný mohou být poslanci například v Británii, USA a Belgii.

Pokud u britských poslanců nepřekročí jejich trest jeden rok odnětí svobody, neztrácejí mandát. Sám poslanec britského parlamentu ani nemůže podle rezoluce sněmovny z roku 1624 rezignovat. Postupuje se tedy tak, že poslanec požádá o to, aby byl správcem jednoho ze tří okresů blízko Londýna, a pak jako zaměstnanec koruny nemůže být poslancem, takže automaticky o mandát přijde.

Kongresmani v USA jsou zase beztrestní v tom, co řeknou na půdě Kongresu USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vémola byl podle policie součástí rozsáhlé pašerácké sítě

Karel Vémola, stíhaný od loňského prosince za organizovanou drogovou trestnou činnost, byl podle kriminalistů součástí rozsáhlé pašerácké sítě. Tu policisté odhalili při operaci s krycím názvem Padrino. V kauze čelí obvinění pět lidí, tři z nich jsou ve vazbě. Vémola mohl podle zprávy Národní protidrogové centrály ve skupině plnit roli koordinátora.
10:09Aktualizovánopřed 17 mminutami

Dvacet tisíc eur za prohru. Reportéři ČT získali svědectví o podvodech ve fotbale

Za jeden zápas nabídka i dvacet tisíc euro pro několik hráčů. Sázkařské mafie po celém světě ve sportu operují s miliardami, často dochází k praní špinavých peněz. To, že se ovlivňují fotbalové zápasy kvůli sázkám – v uplynulých letech v Česku nejčastěji ve třetí lize –, už v reportážích několikrát zaznělo. Reportéři ČT nyní získali nová exkluzivní svědectví, která detailně popisují, jak tyto sázkařské gangy fungují. Nejde jen o ovlivňování jednotlivých zápasů. Tyto skupiny se snaží také infiltrovat celý klub zevnitř jako skrytí investoři. Takový případ objevili i v Česku. Natáčela Adéla Paclíková.
před 21 mminutami

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho člověka a sebe a dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 24 mminutami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 27 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 41 mminutami

Sněmovní výbor řeší žádosti o vydání Babiše a Okamury

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabývá soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu již před výborem vyjádřil, ale s novináři nemluvil. Dalším bodem jednání je Okamurův případ. Doporučení plénu k žádostem by měl výbor vydat za dva týdny. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 1 hhodinou

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 2 hhodinami
Načítání...