Brno - Stovky dosud nepublikovaných fotografií, které dokumentují brněnské dějiny za druhé světové války, předkládá čtenářům nová publikace Brno/Brünn 1939-1945. Skupina autorů bádala několik let v archivech i soukromých sbírkách s cílem shromáždit co nejvíce autentických záběrů, a vytvořit tak plastický obraz života v Brně v letech nesvobody.
„Z více než 900 vzácných fotografií jich zhruba 90 procent nebylo dosud nikdy publikováno. Autoři je získali z muzejních a archivních institucí, ale také od řady soukromých sběratelů a badatelů,“ uvedla mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková. Historici z muzea se na knize významně podíleli. Podle Pánkové jde o první reprezentativní obrazovou publikaci o Brně v době nacistické okupace.
Původně autoři Vladimír Filip, Vlastimil Schildberger, Jan Břečka a Lubor Nedbal počítali s vydáním jediného svazku. Nakonec ale shromáždili tolik materiálu, že knihu rozdělili do dvou dílů.
Bombardování, osvobození, odsun
První díl sleduje hlavně první roky protektorátu. Druhý pak prostřednictvím dobových obrazů zdokumentuje nacistickou perzekuci, činnost gestapa, popravy, ale i pravicový i levicový odboj. V závěru druhého svazku autoři dospějí k bombardování Brna na konci války, jeho osvobození a divokému odsunu části brněnských Němců.
Kniha shrnuje nejen všeobecně známá fakta, ale i zajímavé a barvité detaily. Čtenář se z fotografií dozví, že brzy ráno 15. března 1939, kdy se německá vojska blížila k Brnu, vál silný ledový vítr a padal sníh. Armáda překročila hranice okleštěného Československa nedaleko Modřic a brzy obsadila důležité křižovatky, přístupy ke kasárnám a brněnskou Zbrojovku.
Okupanti se vrhali na obchody s lahůdkami
Pamětníci později vzpomínali, že okupanti, obyčejní vojáci i důstojníci, se v prvních dnech okupace doslova vrhali na brněnské obchody s lahůdkami. Nakupovali vše, co v Německu nebylo tak snadno k dostání, zejména sladkosti a alkohol.
Hned 16. března, den po okupaci, se v brněnských ulicích začalo z nařízení německých orgánů jezdit vpravo. V následujících měsících kvůli tomu stoupl počet nehod, do nichž se často zapletly také káry nebo koňské povozy. Adolf Hitler přijel na návštěvu Brna 17. března a místní Němci jej vřele přijali, což dokládá řada dobových fotografií. Nedlouho poté okupanti nechali přejmenovat hlavní ulice a náměstí.
Kniha dokumentuje i perzekuce Židů, které začaly hned po okupaci. Prvním zatčeným Židem byl prý Alfred Löw Beer ze známé podnikatelské rodiny. Nacisté potřebovali jeho vilu na Hlinkách pro úřad bezpečnostní služby Sicherheitsdienst. Tři dny po okupaci vyhořela „z nezjištěných příčin“ největší brněnská synagoga na Dornychu. V poválečných procesech se ukázalo, že za požár zodpovídali nacisté.
