Blokace až na týden. Vyhláška chce zpřísnit zneužívání tísňových linek

Události: Vyhláška chce zpřísnit zneužívání tísňových linek (zdroj: ČT24)

Ministerstvo vnitra připravuje vyhlášku, která má zpřísnit postihy za zneužívání tísňových linek. Počet takových případů totiž narůstá. V případě opakovaného zneužívání tísňové linky počítá připravovaná vyhláška s možností volajícího zablokovat až na 168 hodin. V krajních případech bude možné číslo blokovat úplně.

Jen operátoři linky 112 odbaví ročně okolo dvou milionů osmi set tisíc telefonátů. Asi osmdesát procent z nich však spadá do kategorie takzvaných zlomyslných hovorů – tedy těch, kdy člověk pomoc hasičů, policistů ani záchranářů ve skutečnosti nepotřebuje.

Například karlovarští záchranáři evidují jen za poslední měsíc čtyři takové případy. Jeden dokonce předali policii. Podle jejich mluvčího Radka Hese šlo „o nějakých dva tisíce až 2300 hovorů za jednu noc. V podstatě když se to přepočítávalo na čas, tak to vycházelo skoro každých deset sekund jedno tísňové volání“.

Překvapivé pro operátory nejsou ani vulgární nadávky či opakované volání a následné rychlé zavěšení. Již nyní jim zákon umožňuje v takových případech volajícího na čtyřiadvacet hodin zablokovat.

Podle náměstka generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Petra Ošlejška je cílem vyhlášky stanovit jednotná pravidla, „která by platila právě na tísňové lince 112 a na dalších tísňových linkách, přičemž je nám umožněno zajistit tu blokaci buď na těch 24, 72 nebo 168 hodin a případně i požádat mobilního operátora, aby to zařízení anebo SIM kartu trvale odpojil ze sítě“.

Například v případě méně častého bezdůvodného přivolání hasičů na místo zahájí podle Ošlejška hasičský sbor s dotyčnou osobou správní řízení. Takovému volajícímu hrozí desetitisícové pokuty. Některé závažnější případy přebírá policie. Důkladněji se zabývá třeba telefonáty, kdy volající nahlásí bombu.

Mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík upozorňuje, že hranice mezi zlomyslným telefonátem a trestným činem je často velmi tenká. „Od toho jsou pak naši analytici, naši kriminalisté, aby vyhodnotili, zdali ta úroveň nebezpečí, které je proklamováno, je tak velká,“ vysvětlil Moravčík.

Český telekomunikační úřad může už teď lidem, kteří dispečery opakovaně vytěžují, uložit pokutu do výše 200 tisíc korun. Pokud volající páchá přestupek opakovaně, částka se vyšplhá i na dvojnásobek.

Důvodem pro zatěžování linek je i osamělost

Důvody, které mohou být motivací pro zadání čísla tísňové linky, jsou podle odborníků touha po pozornosti, osamělost a někdy i vážné psychické obtíže. V případě potřeby se lidé mají obracet na linky důvěry nebo krizová centra.

  • Linka bezpečí pro děti a studenty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 116 111 nonstop, zdarma
  • Linka první psychické pomoci pro dospělé –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 116 123 nonstop, zdarma
  • Linka seniorů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 800 200 007 od 8 do 20 hodin, zdarma

„Z mého pohledu psychologa – ideální řešení už máme. Máme krizová centra, máme řadu linek důvěry, kam lidé mohou volat, a to je přesně to místo, kam všichni ti lidé, kteří třeba nemají blízké, nemohou kvalitně komunikovat s druhými, tak tam mohou zavolat a radit se,“ říká psycholog z Národního ústavu duševního zdraví Marek Preiss.

„Jsme tu pro lidi, kteří se necítí dobře, kteří prožívají nějakou akutní krizi, nevědí si s ní rady a potřebují pomoc. A jestli nám volá někdo, kdo tu linku zneužívá – občas se to stane a kvůli tomu, že ta linka je zatížená těmito hovory, se možná v tu chvíli nedovolá někdo, kdo by to potřeboval,“ popisuje metodička služeb Linka první psychické pomoci Jarmila Kubáňková.