Praha - Papež Benedikt XVI. schválil dekret o blahořečení čtrnácti františkánů zavražděných v 17. století v Praze. Mučedníci by měli být zapsáni na seznam blahoslavených 13. října v pražské katedrále, informuje pražské arcibiskupství na svých stránkách. Papež pověřil kongregaci pro blahořečení a svatořečení, aby dekret, který potvrzuje jejich mučednictví, vyhlásila.
„Tím již nic nebrání jejich blahořečení. V tuto chvíli se čeká na formální schválení předpokládaného termínu beatifikace, která by měla být v pražské katedrále 13. října 2012, Apoštolským stolcem,“ uvedla Česká biskupská konference. Blahoslavenými by se tak měli stát po 401 letech od své smrti.
Františkáni byli umučeni 15. února 1611 v klášterním kostele Panny Marie Sněžné. Z velké části to byli cizinci, kteří sem byli povoláni, aby v převážně protestantské Praze sloužili katolické menšině kázáními i příkladem řeholního života. Jejich působení se však znelíbilo části pražské veřejnosti a řeholníci museli vytrpět občasné projevy nepřátelství.
Konvent u Panny Marie Sněžné v Praze byl po opuštění karmelitány a po devastaci znovu osídlen františkány v roce 1604. Komunita se skládala z různých národností - byli zde čtyři Italové, Španěl, Francouz, Belgičan, Holanďan, Němci a Češi. V roce 1611 vpadlo vojsko Leopolda Habsburského do Prahy, obsadilo Malou Stranu a snažilo se proniknout na druhý břeh Vltavy. Vzniklé napětí ve městě se odrazilo v tom, že prostý lid na Starém i Novém Městě ze msty, hrabivosti, nevědomosti a také z hrubosti vpadl 15. února, v den vrcholícího masopustu, do několika katolických klášterů, kde raboval i drasticky vraždil. Nejhůře ze všech dopadl právě františkánský klášter Panny Marie Sněžné. Čin byl později všeobecně odsouzen, osud řeholníků byl pak připomínán s úctou. Snahy o blahořečení začaly brzy po jejich skonu. Přes několik pokusů nebyl beatifikační proces v minulosti dokončen. Proces byl obnoven na žádost biskupů v roce 1992. Církev může blahořečit zesnulé křesťany, kteří žili svatě. Je třeba shromáždit zvláštní důkazy boží milosti, například to, že bůh na přímluvu blahořečeného učinil zázrak. Blahořečení bývá předstupněm kanonizace, tedy prohlášením za svatého. Na rozdíl od kanonizovaných světců, uctívaných v celém katolickém světě, je církevní kult blahoslavených většinou omezen - na diecézi, zemi, řádové společenství.
