Praha - Pacientkám s rakovinou vaječníků nově pomůže v boji s nemocí i biologická léčba. Rakovina vaječníků nazývaná pro nejasné příznaky a obtížnou diagnostiku „tichý vrah“, je v Česku ročně zjištěna u zhruba 1 200 žen. Každý rok jich nemoci podlehne přes 700, což je nejvyšší úmrtnost ze všech gynekologických nádorů. Téměř tři čtvrtiny případů se totiž zjistí až v pokročilém stadiu, kdy už se nádor rozšířil do těla a léčba je obtížná.
Biologická léčba už pomáhá i v boji s rakovinou vaječníků
„Po 15 letech stagnace léčebných možností mají lékaři nově od letošního roku k dispozici také biologickou léčbu,“ oznámil dnes primář oddělení gynekologické onkologie brněnského Masarykova onkologického ústavu Josef Chovanec. Dvě velké studie z let 2010 a 2011 potvrdily, že u pacientek v poslední fázi nemoci prodlužuje biologická léčba přežití o šest měsíců. Lék je v ČR registrován, zatím ho ale nehradí zdravotní pojišťovny. Jako povolenou výjimku už ho ale v řadě z 16 onkogynekologických center začali podávat.
Standardní léčba spočívá v operačním odstranění nádoru a chemoterapii. U většiny pacientek se ale do 15 měsíců po léčbě objeví nádor znovu. Výsledky jsou lepší, když se chemoterapie posílí biologickou léčbou. Lék cílený na nádorové buňky se rozšíří krví do těla a působí i na vzdálené metastázy. Déle než pět let po stanovení diagnózy rakoviny vaječníků žije jen 45 procent pacientek. Po léčbě rakoviny prsu žije déle než pět let 89 procent pacientek - funguje screening, takže tři čtvrtiny případů rakoviny prsu jsou odhaleny v časném stadiu. A navíc - biologická léčba je zde už běžná.
V počtu onemocnění rakovinou vaječníků na 100 000 obyvatel je Česko v žebříčku 183 zemí na jedenáctém místě. Riziko stoupá po padesátce a je vyšší u žen, jejichž matka nebo sestra měly rakovinu vaječníků, prsu či dělohy. Více ohroženy jsou také ženy, které nerodily, nebraly antikoncepci, začaly brzy menstruovat a menopauza u nich nastoupila později. Riziko zvyšuje i kouření, obezita a sedavý způsob života. Většina případů je odhalena po menopauze.
Podle Chovance může k včasné diagnóze napomoci sledování častosti a kombinace určitých příznaků. Patří k nim úporné nadýmání, bolesti břicha, nepravidelná menstruace či abnormální krvácení, únava, ztráta chuti k jídlu a zácpa a plynatost. S těmito obtížemi by se žena měla dát vyšetřit u gynekologa. Pokud lékař pojme podezření na rakovinu vaječníků, vyšetří ženu také za pomoci ultrazvuku a dá udělat krevní testy, které ukážou případné zvýšení hladiny krevní bílkoviny CA-125. Podle potřeby se dělá vyšetření na tomografu. Diagnózu a pokročilost onemocnění pak potvrdí operace. Podle výsledků se nasadí další léčba.