Běh třídou Politických vězňů, Veselá bezpečnost či modrá velryba

Praha – Dnes běžíme my za vás, zítra poběžíte vy za nás! To bylo heslo běhů třídou Politických vězňů za osvobození politických vězňů. První před pětadvaceti lety, 1. května 1989, zorganizovala Společnost za veselejší současnost. "Prostě jsme si řekli, že si stoupneme na roh k Petschkovu paláci pod desku s Fučíkovým citátem Lidé, bděte! a proběhneme dolů k poště v Jindřišské ulici. A okamžitě jsme to zrealizovali," vzpomíná zakladatelka společnosti Bára Štěpánová. Ale to byl jenom začátek; pamětníci si vzpomenou na Veselou bezpečnost, modrou velrybu nebo disidentské pískoviště.

  • „No tak jsme vystartovali a běželi a doběhli jsme až k poště. Běželi jsme tři lidi a krásné na tom bylo to, že jsme si mysleli, že něco děláme pro tu budoucnost,“ vzpomíná na pohnutou dobu herečka Štěpánová. 

Díky Svobodné Evropě se ze Společnosti pro veselejší současnost během krátké doby stala jedna z nejpopulárnějších občanských iniciativ a na její happeningy chodily stovky lidí. „A běhat se bude do té doby, dokud režim nepropustí všechny politické vězně. Během několika dnů se přidaly desítky lidí,“ zní z archivních záznamů. 

Štěpánová vzpomíná na běhy třídou Politických vězňů

Okolnosti prvního běhu: „Svobodná Evropa odvysílala náš vzkaz, že běhat se bude vždy v 17 hodin a připojit se může kdokoliv. Druhý den jsme tam šli s pocitem, že tvoříme dějiny. Měli jsme pro jistotu kartáčky na zuby, kdyby nás sebrali.“

„Samozřejmě, že nás policajti hlídali – ale jak můžete někomu říct: Vy běžíte protestní akci?! Když odpověď pak může znít: To já vůbec. Já běžím na tramvaj.“

Jaké byly další akce? Devatenáctého května 1989 na maďarském velvyslanectví předali dopis maďarské vládě, ve kterém jí nabídli pomoc při odstraňování drátěných zátarasů na hranicích s Rakouskem s heslem: Dnes budeme stříhat my u vás, zítra budete stříhat vy u nás! A hned se ptali, kdy mohou přijet a jaké si mají s sebou vzít nářadí. 

Veselá bezpečnost Na Příkopech a modrá velryba ve Vltavě 

Čtyři měsíce od zahájení běhu, zasáhla v srpnu 1989 proti korzujícím občanům v ulici Na Příkopech  Veselá bezpečnost. „Měli jsme přilby z vydlabaných melounů s nápisem VB, obušky ze salámů a okurek, umělohmotné policejní psy na provázku. Začali jsme rozhánět lidi, křičeli jsme: Rozejděte se, toto shromáždění nebylo povoleno! a Republiku si rozvracet nedáme! Kolem chodili esenbáci a vůbec to nechápali…,“ vysvětluje Štěpánová. Skutečná policie dorazila vzápětí: „Byli z toho zmatení a říkali, že to mají říkat oni – tak já jim povídám: Tak to říkejte taky,“ dodává.

Když na pražských Příkopech zasahovala Veselá policie, v sousedním Polsku měli podobnou akci dva roky za sebou. V Praze to byli policisté s vydlabanými melouny, v polské Vratislavi 10 tisíc studentů s čepičkami trpaslíků. Na Den dětí vyšli do ulic, rozhazovali bonbony a volali, že trpaslíci existují. Líbali policisty a i po zatčení si zpívali. Pomerančová alternativa podobných akcí zorganizovala na desítky. „Pokud státní bezpečnost zatýká stovku lidí a na výsleších se jich ptá: Je pravda, že jste se zúčastnil nelegálního shromáždění trpaslíků?, tak takovou moc už nemůžete brát vážně,“ tvrdí politolog z Polského institutu Maciej Ruczaj. 

Těsně před jednadvacátým srpnem 1989 plavala ve Vltavě modrá velryba. Již předem na akci upozorňovaly letáčky, na nichž stálo, že podle zpráv astrologů 20. srpna večer dopluje do Prahy modrá velryba. „Příslušníci za všeobecného veselí okolostojících přihlížejících si do vysílaček říkali, kde právě ta velryba je. A to pěkně ukazovalo ten úpadek režimu,“ vzpomíná historik Petr Blažek. 

„Může jít s námi Vašek na písek?“

Možnou rivalitu mezi disidentskými iniciativami vyřešili po svém. Zástupce pozvali na pískoviště, kde si každý uplácal svou bábovičku. Společnost za veselejší současnost je pak všechny pomocí bagru zasypala a tím se pasovala do té nejdůležitější. Ne všichni na pískoviště dorazili, ale nechyběli například Jiří Gruntorád, Petr Placák, Hanka Marvanová a také Václav Havel. „Vzpomínám si, jak jsme k němu přijeli domů, on měl u sebe zrovna nějaké zahraniční novináře, tehdy u něj pořád někdo byl, a my jsme se ptali: Olgo, prosím vás, mohl by jít Václav s námi na písek? Olga se přísně podívala na hodinky a řekla: Dobře, ale za hodinu ať je zpátky,“ popisuje akci herečka. 

Vzpomínky Báry Štěpánové čtěte na stránkách Dějiny a současnost

K výročí založení Společnosti pro veselejší současnost pořádá příští týden ve čtvrtek 24. dubna od 17 hodin Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vědecký seminář. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Novela o podpoře bydlení prošla do dalšího čtení

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s tím, že podpora lidem ohroženým bytovou nouzí bude víc zacílená na lidi s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
09:00Aktualizovánopřed 45 mminutami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 47 mminutami

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát podle Komory neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila České televizi mluvčí ČAK Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání.
11:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 5 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

SPD navrhne zrušení volby poštou. I když stížnosti na ni v podstatě nechodily

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
před 8 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 17 hhodinami
Načítání...