Uběhly tři roky, co policie zadržela bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha, a rok a půl, co se rozjelo soudní řízení, které se pomalu chýlí ke konci. I tak se ale teprve dozvíme verdikt soudu prvního stupně. Když se Rath nebo státní zástupce odvolá, soudní řízení pojede dál. Je to znak českého soudnictví, kde se na výsledek čeká dlouho? Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa poznamenal, že součástí spravedlivého procesu není povinnost obžalovaného přispívat ke svému odsouzení. Je tedy normální, že jedná v zájmu svého osvobození. Ani několik námitek na podjatost soudce podle Baxy není rekordní množství, které by zásadně zdržovalo soud.
O případu Davida Ratha jedná Krajský soud v Praze od srpna 2013. Vzhledem k osobnosti obžalovaného jde o sledovaný případ, který by mohl posloužit jako případ vleklosti českého soudnictví. To, že případ nemá tři roky po zadržení bývalého hejtmana pravomocné rozhodnutí, je i podle předsedy nejvyššího soudu neadekvátní doba. Označuje to ale hlavně za příznak stavu. „Soudce beze sporu nemá jenom tento jediný případ. Paralelně musí řešit mnoho dalších případů. Nemůže si vybrat jeden, kterému se bude věnovat, a ostatní nechat ležet,“ řekl Josef Baxa.
Obhajoba tu není, aby usnadňovala soudní řízení
Soud protahují samozřejmě i zásahy obhajoby. Podle Baxy je možné diskutovat o právu na obhajobu, do jaké míry má být limitováno. Jde totiž o to, že žalovaný nemá povinnost dělat všechno proto, aby líčení běželo co nejrychleji a aby šlo vše hladce. „Spravedlivý proces znamená, že není povinností obžalovaného přispívat ke svému odsouzení,“ prohlásil Baxa. Chtěl by, aby se o nastavení soudní soustavy vedly dlouhodobé strategické úvahy. Podle něj totiž není proces spravedlivější tím, čím víc je soudních instancí nebo čím víc je k dispozici opravných prostředků. „Spravedlivý proces může být dokonce v jednom stupni,“ poznamenal Baxa. Nastupují tak koncepční otázky o prostoru daném jak obhajobě, tak třeba i obžalobě.
Obhajoba má teď řadu nástrojů, jak dovést soud k delšímu projednávání. Protahuje soudní řízení tím, že podává námitky podjatosti nebo že přichází s náhlými lékařskými testy. Soud se s tím nedokáže vypořádat jinak, než že musí soudní řízení přerušovat. Konkrétně v Rathové případu padlo hned několik námitek vůči podjatosti soudce, podle Baxy ale o rekord v jejich počtu nešlo. Soud trvá tak dlouho i kvůli jeho rozsáhlosti. „Četl jsem, že proběhlo sto dnů hlavního líčení, že bylo vyslechnuto víc než sto svědků, třináct znalců a jsou tisíce stran spisu. Ten proces není jenom s Rathem, ale byla tam celá velká skupina obžalovaných,“ dodal Baxa.
Justice by mohla fungovat lépe
Nyní máme dvoustupňovou soudní soustavu, která nabízí právo na odvolání k vyšší instanci. Ať už krajský soud rozhodne o Rathovi jakkoliv, pravděpodobně verdikt nebude konečný. Problém ale podle Baxy je, že máme vícerychlostní justici, kterou trápí neefektivní uspořádání. „Potřebuje naše země mít skoro sto soudů ve čtyřech článcích? Nejmenší soud má sedm soudců a největší okresní má třeba osmdesát nebo devadesát soudců,“ podotkl Baxa. Soustava je tak nevyvážená, protože jsou podle něj soudy, kde vše funguje bez problémů, ale i soudy a soudci, kde jsou dlouhodobě problémy.
