Barták podal dovolání k Nejvyššímu soudu, nelíbí se mu osmiletý trest za plánování vražd

Odsouzený lékař Jaroslav Barták podal dovolání k Nejvyššímu soudu, nesouhlasí s osmiletým trestem za plánování tří vražd a vydírání dalších tří lidí. Trest mu loni v listopadu pravomocně vyměřil Vrchní soud v Praze. Barták byl dříve odsouzen také za znásilňování asistentek ke 12 letům vězení. Délka obou trestů se sčítá, a tak by měl být ve vězení dohromady 20 let, zatím si odpykal čtvrtinu trestu.

„Dovolání bylo včera posláno na Nejvyšší státní zastupitelství do Brna k vyjádření,“ upřesnila mluvčí liberecké pobočky ústeckého krajského soudu Karolína Francová. Z tohoto důvodu zatím nechtěla důvody dovolání komentovat.

Bartákovou kauzou se odvolací pražský vrchní soud zabýval podruhé. Při prvním jednání zrušil trest 18 let vězení a případ vrátil k novému projednání kvůli neúplnému dokazování a chybám v hodnocení důkazů. V listopadu 2016 pak soud snížil trest kvůli tomu, že plánování vražd dosáhlo nejnižšího stupně. Navíc přihlédl k tomu, že Barták projevil určitou lítost.

Podle obžaloby plánoval Barták vraždy a vydírání na podzim 2013 ve vazební věznici v Liberci. Násilnou smrtí měli zemřít bývalý šéf vojenské tajné služby Andor Šándor, advokát Oldřich Choděra a pravoslavný kněz Eugen Freimann. Někdejší lékař se tak chtěl pomstít za své odsouzení. Vydíráním chtěl Barták údajně získat přes 80 milionů korun, které hodlal využít k útěku z vězení za pomoci vrtulníku a vycestování do ciziny.

Barták sice tvrdil, že šlo o běžné vězeňské debaty a že svá slova nemyslel vážně. Klíčovými důkazy byly videonahrávky, které pořídil jeho spoluvězeň. Obhajoba zpochybňovala jejich legálnost, avšak podle soudů byly pořízeny legálně. 

Barták byl v minulosti odsouzen i v případu sexuálního zneužívání svých asistentek. Soudy mu původně vyměřily 14letý trest, Nejvyšší soud ho nakonec v červenci 2014 snížil na 12 let. Barták podle verdiktu vyžadoval po svých asistentkách sex jako součást práce. Dívky, které odmítly, čelily vydírání nebo sexuálnímu násilí. Trestná činnost se odehrála v letech 2006 až 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zahraničnímu vysílání ČRo chce ministerstvo snížit rozpočet skoro o čtvrtinu

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionů korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.
Právě teď

Soud přiznal Brožovi odkladný účinek ve stížnosti na odvolání z postu děkana katolické fakulty UK

Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK). Dočasně tak znemožnil volbu nového děkana. Vyplývá to z usnesení soudu, na které upozornil Deník N. Předseda akademického senátu fakulty David Vopřada v reakci řekl, že se tak prodlužuje období nejistoty, které dopadá na instituci i její zaměstnance.
16:26Aktualizovánopřed 10 mminutami

EK chce vědět, jak Česko brání Babišovu střetu zájmů, píší Seznam Zprávy

Vedení Evropské komise (EK) podle serveru Seznam Zprávy požaduje vysvětlení, jak Česko brání střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). EK chce podle webu i ujištění, že dokud situace nebude plně vyjasněna, holding Agrofert nedostane evropské peníze. Předseda vlády v pátek oznámil, že veškeré akcie Agrofertu vložil do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Domnívá se, že nárokům práva pro střet zájmů dostál.
15:59Aktualizovánopřed 49 mminutami

Prostor pro odškodnění kvůli následkům očkování se možná rozšíří, rozhodne NS

Prostor pro odškodnění lidí s poškozeným zdravím po očkování proti covidu-19 se možná rozšíří. Ústavní soud (ÚS) nedávno sice ponechal v zákoně podmínku „zvlášť závažných“ zdravotních následků, ale jeho usnesení dává šanci benevolentnější interpretaci. Nyní bude rozhodovat Nejvyšší soud (NS), podle ústavních soudců musí při výkladu zákona brát v potaz nejen jeho text, ale také smysl a účel.
před 1 hhodinou

VideoZajíc byl symbolem, že ne všichni byli znormalizováni, říká historik

Před 57 lety se na pražském Václavském náměstí upálil student Jan Zajíc, jenž navázal na čin Jana Palacha. Zajíc byl nespokojený s upadajícími protesty proti vládě, které Palach původně vyburcoval. Na rozdíl od Palacha ale o svém úmyslu otevřeně mluvil. „Zajíc po sobě zanechal prohlášení pro československou veřejnost, jde o jeden z nejsilnějších textů, které znám,“ uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Zajíc v něm dle historika spoluobčany vyzývá, aby se nenechali vláčet několika diktátory. „Říká, že je potřeba bojovat, a to nejen zbraněmi, ale i jinými způsoby. Je to apelativní text, který ukazuje na strašnou beznaděj, kdy se lidé, kteří protestovali proti okupaci, postupně normalizovali,“ doplnil Blažek s tím, že Zajíc s Palachem se stali symbolem, že nebyli znormalizováni všichni.
před 3 hhodinami

Ozbrojený muž při úterním zásahu v Havířově spáchal sebevraždu

Muž, který se v úterý v Havířově zabarikádoval v bytě a postřelil policistu, spáchal sebevraždu, informoval ve středu krajský policejní ředitel Tomáš Kužel, podle něhož se muž střelil do hlavy. Postřelený policista už v úterý podstoupil operaci. Podle Kužela je mimo ohrožení života a prognóza uzdravení je „velmi dobrá“. Motiv střelce policie zatím nezná. Nemá ani informace o tom, že by muž trpěl psychickým onemocněním. Podle policie je podezřelý ze tří trestných činů.
13:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pochod studentů proti nástupu komunismu k moci připomenula pieta u Hradu

Lidé v Praze si připomněli události února 1948. Průvod asi pěti tisíců studentů se tehdy vydal na Pražský hrad za prezidentem Edvardem Benešem, aby se postavil proti nástupu komunistů k moci. V Nerudově ulici ale byli studenti zastaveni a brutálně zbiti – právě u tamní pamětní desky se ve středu lidé sešli. Vedení městské části Praha 1 na Václavském náměstí zase uctilo památku studenta Jana Zajíce, který se před 57 lety, 25. února 1969, upálil na protest proti rezignaci společnosti.
před 3 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 3 hhodinami
Načítání...