Babiš uvedl zbývající ministry. Budou se zabývat inkluzí, dotacemi i památkami

Všichni ministři vlády Andreje Babiše (ANO) převzali své úřady. V pondělí premiér uvedl do úřadů zbývající čtveřici – ministra školství Roberta Plagu (ANO), ministra kultury Ilju Šmída, ministra zemědělství Jiřího Milka a ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou.

Ze čtrnácti ministrů Babišovy vlády pokračují tři ve své funkci a sedm jich premiér uvedl do úřadů již ve středu po jmenování vlády. Protože vzápětí odcestoval do Bruselu na summit Evropské rady, na uvedení zbylých čtyř našel čas až nyní, na počátku předvánočního týdne.

Inkluze opět hlavním tématem ve školství

Věcná a finanční revize inkluze? Souhlasím. Inkluze je administrativně nesmírně náročná a finančně také. Je to špatně nastavené. Ředitelé škol musí o všechny peníze složitě žádat - a tak žádají skutečně o všechny, do posledního pětníku. I na pomůcky, které jsou zbytečně drahé. Inkluze stála dvakrát tolik, než se odhadovalo. Chybí asistenti, školili se v rychlokurzech, ale to není dostatečná a kvalitní pomoc.
Jiří Růžička
senátor za (nez. TOP 09 a STAN)

Babišovo druhé kolečko po ministerstvech začalo krátce před osmou hodinou dopoledne. Tehdy přišel spolu s Robertem Plagou do Karmelitské ulice, aby nového ministra školství uvedl do úřadu. Nový ministr školství není v úřadu žádným nováčkem, dosud pracoval na ministerstvu jako odborný náměstek. Většinu svých dosavadních kolegů chce ve funkcích ponechat, odejdou však dva političtí náměstci, jejich místa Plaga již neobsadí.

Premiér dal najevo, že za nejdůležitější úkol pro nového ministra považuje revizi inkluze. Považuje ji za příliš drahou, potřebné peníze přitom podle něj chybí. „V roce 2014 jsme dávali na inkluzi prostřednictvím krajů miliardu. Proč teď máme dát pět miliard a proč to nemáme ošetřené v rozpočtu?“ podotkl.

7 minut
Senátor Růžička: Inkluze revizi potřebuje, je nesmírně administrativně náročná
Zdroj: ČT24

Robert Plaga zdůraznil, že nechce předpokládané problémy s inkluzí řešit na úkor platů pedagogů a nepedagogických pracovníků. Ty naopak chce dále zvyšovat, „aby to povolání nemělo pouze prestiž, ale také atraktivitu“. O to stojí i odbory. Zatímco však Plaga by chtěl zvyšovat především netarifní složky platů, podle odborářů by to mělo být naopak. Prvním krokem má být zvýšení platů na 130 procent průměrné mzdy do roku 2020. Až pokud by dostatečně rostly tarify, mohly by podle šéfa odborů Františka Dobšíka začít růst i odměny a příplatky pro některé učitele.

Babiš také při uvádění nového ministra školství kritizoval státní příspěvky soukromým školám. „Konstatoval jsem, že jsme jediná země, která financuje soukromé školky, školy a gymnázia. (…) Byl jsem ubezpečen, že stát má dostatečné kapacity, aby měli všichni žáci kam chodit do školy,“ poznamenal.

Ilja Šmíd naváže na Hermanovu práci, chystá změnu zákona o památkové péči

Krátce po Robertu Plagovi dorazil do svého nového úřadu i ministr kultury Ilja Šmíd. Zatímco Robert Plaga se na svém úřadu setkal pouze se státním tajemníkem, na Šmída a Babiše čekal i bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Premiér ocenil Hermanovu práci, na kterou má nyní Ilja Šmíd navázat. „Potřebujeme nadále investovat, obnovovat naše kulturní dědictví,“ uvedl Andrej Babiš. Zmínil se například o opravě zámku v Moravském Krumlově.

4 minuty
Reportáž: Všichni ministři vlády Andreje Babiše už převzali své úřady
Zdroj: ČT24

Ilja Šmíd chce mimo jiné změnit zákon o památkové péči. „Chtěli bychom připravit systém programů, které by integrovaly stávající programy památkové péče, aby byla podpora památek naprosto systematická,“ nastínil. Personální změny v úřadu chystá, ale ne hned, výjimkou je zúžení počtu náměstků, odejde jeden politický.

V Nostickém paláci, kde ministerstvo sídlí, hovořil Šmíd také o péči, ale i zpřístupňování památek. Premiér Babiš přitom naznačil, že jednou z trvale zpřístupněných památek by mohlo být i samotné nynější sídlo ministerstva kultury. Chtěl by totiž ministerstva sestěhovat do vládní čtvrti, která by podle něj měla v Praze vzniknout. „Mohlo by to být v Holešovicích,“ zvažuje.

Evropské dotace jsou hlavním úkolem pro ministra zemědělství

Protože zatím zůstávají ministerstva roztroušená po Praze, čekala Babiše po předání kultury cesta z Malé Strany na druhý břeh Vltavy a pak až na Těšnov. Svého úřadu se tam chopil ministr zemědělství Jiří Milek, který jej převzal od Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Babiš očekává, že Milek naváže na jeho dosavadní práci například v oblasti boje s kůrovcem. „Předpokládám, že nový ministr je expert, že nebude mít problém pokračovat v práci, kterou pan Jurečka vykonal,“ řekl premiér.

Jiří Milek přebírá úřad od Mariana Jurečky
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Za nejdůležitější téma pro ministra kultury však Babiš považuje práci s evropskými dotacemi a vyjednávání v Bruselu. Sám Jiří Milek se zmínil o přípravě nové podoby společné zemědělské politiky po roce 2020. „Evropa si brousí zuby na zásadní zkrácení dotací pro naše zemědělské podniky, aby pokryla výpadek financí způsobený vystoupením Velké Británie z EU. To nemůžeme akceptovat,“ uvedl.

To ostatně žádají i sami zemědělci. „O co usilujeme, jsou rovné podmínky, to znamená rovné dotace – stejné dotace, stejná úroveň podpor,“ řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. „Pokud nemáme rovné podmínky, nemůžeme soupeřit na jednotném trhu se zemědělci na západ od nás,“ dodal. Kromě dotací se chce zabývat také potravinovou soběstačností.

9 minut
Předseda Zemědělského svazu: Dotace nemusí vzrůst, ale musí být rovné
Zdroj: ČT24

Jaké provede personální změny, zatím ministr Milek neví. „Budu mít rozhovory s jednotlivými náměstky. Určitě k drobné změně dojde, ale nebude to žádný převrat,“ ujistil.

Dostálová chce transformovat MMR v ministerstvo pro investování

Poslední zastávka při předávání ministerstev byla na Staroměstském náměstí. Před desátou hodinou dorazil premiér Babiš s novou ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou. Dosavadní náměstkyně přebrala resort od Karly Šlechtové, která sice ve vládě zůstává, ale již od středy působí na ministerstvu obrany.

Podle Andreje Babiše by se MMR pod ministryní Dostálovou mělo soustředit na problematiku bydlení, čerpání evropských fondů, naopak zřejmě přestane být ústředním orgánem cestovního ruchu, kterým se bude více zabývat ministerstvo kultury. Bude také zodpovídat za změny stavebního a kompetenčního zákona.

Předání ministerstva pro místní rozvoj
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Sama ministryně zopakovala, že chce, aby její úřad přestal být ministerstvem pro místní rozvoj. Chce ho transformovat v ministerstvo pro veřejné investování zodpovídající také za koordinaci a metodiku pro urychlení výstavby, ale například také za rozvoj venkova. Kdy se ministerstvo přejmenuje, zatím není zřejmé. „Závisí to na změně kompetenčního zákona. Myslím, že do měsíce, nejdéle do dvou si to pošleme mezi vládními kolegy, abychom změny nachystali,“ plánuje Klára Dostálová.

Mezi své důležité úkoly řadí vedle transformace a toho, co vyjmenoval Andrej Babiš, také přípravu národního investičního plánu nebo revizi národních dotačních programů. „Je potřeba, aby se nedublovaly a abychom se připravili na případné vysychání zdrojů z EU,“ podotkla.

Ministři jsou v úřadech, je čas na programové prohlášení

Uvedením Kláry Dostálové do úřadu sice skončilo předávání ministerstev, ale členové vlády se s premiérem viděli již po několika hodinách. Po obědě se sešli na druhé schůzi kabinetu, na které projednávali programové prohlášení. S ním v ruce chce jít Andrej Babiš vyjednávat s ostatními sněmovními stranami o podpoře své vlády.

Premiér ujišťuje, že dokument obsahuje priority, s nimiž šli do voleb i konkurenti jeho hnutí. Předseda menšinového kabinetu doufá, že díky tomu bude jeho tým alespoň tolerován. Zatím ale platí, že s výjimkou komunistů – jejichž hlasy ovšem spolu s ANO většinu ve sněmovně nevytvoří – nikdo v dolní komoře o podpoře vlády neuvažuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 41 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...