Praha – Šanci získat fakticky nejvyšší vojenskou funkci na kontinentě bude mít náčelník generálního štábu Petr Pavel. Vláda ho nominovala na předsedu Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO). Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) má ve výboru podporu několika klíčových zemí a vysokou naději na zvolení. Šéf hlavní vojenské struktury NATO patří mimo jiné mezi hlavní poradce generálního tajemníka.
„Kdybych to měl vyjádřit nějak procentuálně, ta šance je zhruba sedmdesátiprocentní, což je velmi solidní pro to, abychom do toho šli,“ uvedl Stropnický. Nový předseda výboru se bude volit 20. září, nominace je třeba předložit do konce července. Pokud by byl Pavel zvolen, stal by se prvním představitelem nové členské země na této pozici.
„“Velmi mne těší důvěra, které se mi dnes dostalo. V případě mého zvolení v alianci by taková funkce byla pro Českou republiku a její armádu významným oceněním a výrazem důvěry našich spojenců. Pro mne by pochopitelně znamenala vyvrcholení služby v uniformě a velkou čest. Je to skutečně tím nejvyšším, co může voják v naší části světa dosáhnout," komentoval sám armádní generál. Podpory se mu dostalo také od prezidenta Miloše Zemana – ten si ale zároveň posteskl, že v případě úspěšné kandidatury Česko přijde o schopného náčelníka generálního štábu.
Za vysokou prestiž a nesporný diplomatický úspěch by ale Česko hodně zaplatilo – a to doslova. Šéf vojenské sekce NATO kolem sebe totiž musí sestavit mezinárodní tým minimálně 14 lidí a náklady na celý provoz hradí výhradně „země původu“. „My jsme vycházeli ze současného dánského modelu rozpočtu, přesto nejde o úplně malou částku. Vychází nám to za jeden rok do 90 milionů korun,“ dodal ministr Stropnický.
V případě zvolení by se Petr Pavel stěhoval do hlavní centrály NATO v Bruselu v polovině příštího roku. Jeho případným šéfem tak už nebude generální tajemník Anders Fogh Rassmusen, ale jeho nástupce, norský expremiér Jens Stoltenberg. O tom, jestli se předsedou výboru Petr Pavel stane, rozhodnou v tajném hlasování jeho členové.
Petr Pavel je absolventem prestižní Královské akademie obranných studií v Londýně. Upozornil na sebe začátkem 90. let v bývalé Jugoslávii v rámci misí UNPROFOR. Vedl úspěšnou evakuaci odříznutých francouzských vojáků mezinárodních sil ze základny, která se ocitla pod minometnou palbou Chorvatů. Francouzi měli dva mrtvé, bez pomoci tehdy ještě československé jednotky by jich ale bylo mnohem více. Za to si u západní země Pavel získal velký respekt. Za své účinkování v zahraničních misích získal několik českých a dvě francouzská vyznamenání. Později působil například jako velitel specializovaných sil ČR nebo zástupce vojenského představitele při Evropské unii. Náčelníkem generálního štábu je od konce června 2012. Letos v květnu získal nejvyšší vojenskou hodnost v Česku - armádní generál.
Nejdůležitější podřízenou složkou NATO je Vojenský výbor. Funguje jako klíčový poradenský orgán Aliance a spadají pod něj dvě strategická velitelství spojeneckých sil pro operace a pro transformaci. Ve vojenském výboru zasedají vojenští představitelé členských států NATO nebo náčelníci generálních štábů.
Předseda Vojenského výboru je volen zpravidla na tři roky. Je mluvčím a představitelem výboru, kterému se také zodpovídá. Z titulu své funkce má také významnou úlohu na veřejnosti jako vysoký vojenský mluvčí Aliance ve styku se sdělovacími prostředky. Funguje také jako hlavní vojenský poradce generálního tajemníka. Úřadujícím předsedou výboru je od roku 2012 Dán Knud Bartels.
Nejvyšším civilním představitelem v NATO je generální tajemník, nemá však skutečnou rozhodovací pravomoc. Ta přísluší kolektivnímu orgánu: Severoatlantické radě. Právě generální tajemník je z titulu své funkce předsedou této rady a může mít funkci klíčového prostředníka. Alianci také reprezentuje navenek. Třetím politickým orgánem NATO je Skupina pro jaderné plánování. Zúčastní se jí všechny členské země mimo Francii, která svou účast odřekla.
