Analýza pro VZP: Protonová terapie nemusí být bezpečná

Praha – Pacientů, pro které je vhodná protonová terapie, jsou jen desítky ročně. Tvrdí to analýza, kterou pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu vypracovali vědci z brněnské Masarykovy univerzity a další odborníci. Podle autorů analýzy není u většiny typů rakoviny dostatek důkazů, že je použití protonové léčby bezpečné a účinné. Podle mluvčího protonového centra je ale studie zavádějící.

Podle studie, kterou si nechala zpracovat VZP, je léčba protonem vhodná jen pro zlomek onkologických pacientů. Hodí se pro oční melanomy, některé nádory kostí a hlavně léčbu centrálního nervového systému dětí. Pražské protonové centrum, které jako jediné terapii provádí, to odmítá. S VZP se dlouhodobě nemůže dohodnout. Rozchází se především v číslech, a to řádově. Centrum totiž počítá s kapacitou až 2 500 nemocných ročně.

"Kdyby závěry analýzy byly pravdivé, asi by Vojenská zdravotní pojišťovna neuzavřela s pražským protonovým centrem dlouhodobou smlouvu a my neléčili její klienty v počtech násobků odhadovaných pacientů v HTA analýze (pozn.: hodnocení zdravotnických technologií) z dílny VZP. A také by nebylo protonové centrum plné českých samoplátců, kteří se nehodlali smířit s tím, že je pro ně nejmodernější a nejúčinnější léčba nedostupná z prostředků veřejného zdravotního pojištění," uvedl mluvčí protonového centra Vladimír Šulc. 

Nahrávám video
Kolik pacientů s rakovinou léčit protonem?
Zdroj: ČT24

Šulc: Do ceny klasické léčby se nezapočítává částka na léčení trvalých následků

Protonová léčba vyjde podle analýzy vypracované pro VZP několikanásobně dráž než ta běžná, fotonová. Studie protonového centra naopak tvrdí, že je léčba v některých případech nakonec levnější: „Dobrou ilustrací rozdílných nákladů jsou dětské mozkové nádory. Fotonová radioterapie přináší pacientům častější výskyt nežádoucích účinků. Další život dítěte je pak poznačen snížením intelektu, poruchou paměti, ztrátou sluchu či hormonální dysfunkcí. Musíme proto k ceně radioterapie připočíst i náklady na řešení následných komplikací. Náklady na vyrovnání trvalých postižení během života jsou až patnáctinásobně vyšší po fotonové radioterapii, zatímco následky po léčbě pomocí protonů jsou téměř nulové,“ tvrdí Šulc. 

Podobná situace je, podle protonového centra, i u léčby prostaty, u které při běžné léčbě hrozí riziko snížené sexuální potence a riziko inkontinence moči i stolice. Ačkoliv je tedy protonová léčba o 60 tisíc dražší, následně nabízí vyšší kvalitu života a nulové náklady na léčbu následků, tvrdí Šulc. 

VZP: Léčbu uhradíme, pokud je nezbytná

Podle studie HTA lze protonovou terapii uvážit jako vhodnou k léčbě ve vybraných případech, a to výhradně po projednání v mezioborových týmech a na základě doporučení vedoucího radiačního onkologa. „Pokud má pacient onkologické problémy a kterékoliv ze 13 komplexních onkologických center v Česku jim jako nezbytnou léčbu doporučí protonovou terapii, tak jim ji VZP uhradí,“ uvedl Oldřich Tichý, mluvčí VZP.

Svatopluk Němeček (ČSSD), ministr zdravotnictví:

„Tato léčba je vhodná maximálně pro desítky lidí ročně.“

Počet klientů, jimž VZP na doporučení odborníků schválila od začátku loňského roku protonovou terapii, je momentálně 32.

Onkolog a hematolog Pavel Klener už dříve v rozhovoru pro ČT řekl, že léčba protony je pouze jednou z možností ozařování. Větší efektivitu má jen u omezeného počtu nádorových onemocnění. Vlivem mediální reklamy si ale podle něj nemocní představují, že protonová léčba má významný efekt pro všechna nádorová onemocnění: „Většina z nich ale může být optimálně léčena lineárním urychlovačem, který je obligátním vybavením všech center klinické onkologie.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 28 mminutami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 2 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
před 5 hhodinami

VideoKlíšťata jsou velmi aktivní, experti nabádají k očkování

Konec zimy ve znamení slunečných a teplých dnů probudil klíšťata. Podle parazitologů jsou aktivní od konce února. Ve městech jsou přitom infekční častěji než v přírodě. Lymské boreliózy je letos už 916 případů – oproti loňsku trojnásobek. Experti radí nechat se očkovat proti encefalitidě, u boreliózy vakcína neexistuje. Klíčové je proto klíště odhalit co nejdřív a bezpečně ho odstranit.
před 5 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 6 hhodinami

Sociálním službám dle asociace chybí až dvě miliardy, resort pošle méně

Na provoz domovů pro seniory a dalších podobných zařízení chybí v rozpočtu až dvě miliardy korun. Sumu vyčíslila Asociace poskytovatelů sociálních služeb s tím, že bez doplnění peněz hrozí v krajním případě výpovědi pečovatelkám nebo krácení jejich odměn. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) slibuje, že teď do systému pošle miliardu a čtyři sta milionů.
před 7 hhodinami

VideoNávrh chce „povýšit“ odmítnutí testu na alkohol a drogy na trestný čin

Poslanec ANO Martin Kolovratník chce prosadit zpřísnění postihu řidičů, kteří se odmítnou podvolit testu na alkohol a další návykové látky. Chce, aby dotyční nebyli posuzovaní za přestupek, ale trestný čin. Podporu má i u řady dopravních expertů – policejní data totiž ukazují, že ročně odmítne „dýchnout“ až sedm tisíc řidičů. Za to jim nyní hrozí pokuta 25 až 75 tisíc korun, šest trestných bodů a zákaz řízení až na tři roky. Opilí nebo zdrogovaní řidiči zaviní ročně skoro pět tisíc nehod, vloni kvůli nim zemřelo sedmdesát lidí.
před 17 hhodinami
Načítání...