Praha – Pacientů, pro které je vhodná protonová terapie, jsou jen desítky ročně. Tvrdí to analýza, kterou pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu vypracovali vědci z brněnské Masarykovy univerzity a další odborníci. Podle autorů analýzy není u většiny typů rakoviny dostatek důkazů, že je použití protonové léčby bezpečné a účinné. Podle mluvčího protonového centra je ale studie zavádějící.
Analýza pro VZP: Protonová terapie nemusí být bezpečná
Podle studie, kterou si nechala zpracovat VZP, je léčba protonem vhodná jen pro zlomek onkologických pacientů. Hodí se pro oční melanomy, některé nádory kostí a hlavně léčbu centrálního nervového systému dětí. Pražské protonové centrum, které jako jediné terapii provádí, to odmítá. S VZP se dlouhodobě nemůže dohodnout. Rozchází se především v číslech, a to řádově. Centrum totiž počítá s kapacitou až 2 500 nemocných ročně.
"Kdyby závěry analýzy byly pravdivé, asi by Vojenská zdravotní pojišťovna neuzavřela s pražským protonovým centrem dlouhodobou smlouvu a my neléčili její klienty v počtech násobků odhadovaných pacientů v HTA analýze (pozn.: hodnocení zdravotnických technologií) z dílny VZP. A také by nebylo protonové centrum plné českých samoplátců, kteří se nehodlali smířit s tím, že je pro ně nejmodernější a nejúčinnější léčba nedostupná z prostředků veřejného zdravotního pojištění," uvedl mluvčí protonového centra Vladimír Šulc.
3 minuty
Kolik pacientů s rakovinou léčit protonem?
Šulc: Do ceny klasické léčby se nezapočítává částka na léčení trvalých následků
Protonová léčba vyjde podle analýzy vypracované pro VZP několikanásobně dráž než ta běžná, fotonová. Studie protonového centra naopak tvrdí, že je léčba v některých případech nakonec levnější: „Dobrou ilustrací rozdílných nákladů jsou dětské mozkové nádory. Fotonová radioterapie přináší pacientům častější výskyt nežádoucích účinků. Další život dítěte je pak poznačen snížením intelektu, poruchou paměti, ztrátou sluchu či hormonální dysfunkcí. Musíme proto k ceně radioterapie připočíst i náklady na řešení následných komplikací. Náklady na vyrovnání trvalých postižení během života jsou až patnáctinásobně vyšší po fotonové radioterapii, zatímco následky po léčbě pomocí protonů jsou téměř nulové,“ tvrdí Šulc.
Podobná situace je, podle protonového centra, i u léčby prostaty, u které při běžné léčbě hrozí riziko snížené sexuální potence a riziko inkontinence moči i stolice. Ačkoliv je tedy protonová léčba o 60 tisíc dražší, následně nabízí vyšší kvalitu života a nulové náklady na léčbu následků, tvrdí Šulc.
VZP: Léčbu uhradíme, pokud je nezbytná
Podle studie HTA lze protonovou terapii uvážit jako vhodnou k léčbě ve vybraných případech, a to výhradně po projednání v mezioborových týmech a na základě doporučení vedoucího radiačního onkologa. „Pokud má pacient onkologické problémy a kterékoliv ze 13 komplexních onkologických center v Česku jim jako nezbytnou léčbu doporučí protonovou terapii, tak jim ji VZP uhradí,“ uvedl Oldřich Tichý, mluvčí VZP.
Svatopluk Němeček (ČSSD), ministr zdravotnictví:
„Tato léčba je vhodná maximálně pro desítky lidí ročně.“
Počet klientů, jimž VZP na doporučení odborníků schválila od začátku loňského roku protonovou terapii, je momentálně 32.
Onkolog a hematolog Pavel Klener už dříve v rozhovoru pro ČT řekl, že léčba protony je pouze jednou z možností ozařování. Větší efektivitu má jen u omezeného počtu nádorových onemocnění. Vlivem mediální reklamy si ale podle něj nemocní představují, že protonová léčba má významný efekt pro všechna nádorová onemocnění: „Většina z nich ale může být optimálně léčena lineárním urychlovačem, který je obligátním vybavením všech center klinické onkologie.“
