Washington - Česká diplomacie se stále snaží o to, aby premiéra Sobotku při listopadové cestě do Washingtonu přijal alespoň viceprezident Joe Biden, prezident Barack Obama bude v té době v zahraničí. Jenže americkou vstřícnost vůči Česku kazí dle diplomatů řada výroků české hlavy státu a předsedy vlády vůči Rusku. Miloš Zeman označil krizi na Ukrajině za pouhou chřipku a Bohuslav Sobotka opakovaně zpochybňoval význam sankcí.
Americkému ministerstvu zahraničí i přes velké krize ve světě výroky českých politiků vůči Rusku neutekly. Do střední Evropy - vyjma Polska - se kvůli vlažnému postoji k sankcím pustila například náměstkyně Johna Kerryho Victorie Nulandová. „Když mají vůdci pokušení pronášet stanoviska, která narušují naše odhodlání, tak bych je požádala, aby si vzpomněli na historii svých zemí a na to, jak si přáli, aby při nich sousedi stáli,“ prohlásila Nulandová.
Podle Edwarda Lucase, jednoho z nejrespektovanějších britských novinářů a zahraničních znalců Česka, inkriminované výroky ze strany vrcholných českých představitelů tuzemskou diplomacii dusí, i kdyby se jinde snažila sebevíc. "To, co řekl prezident Zeman na Rhodosu, bylo zcela šokující," dodává Lucas.
Petr Gandalovič, velvyslanec v USA: „My se (s americkými partnery) bavíme hlavně o tom, co Česko konkrétně dělá. Třeba o tom, že pomáháme kurdským bojovníkům, že držíme v Damašku ambasádu a hájíme americké zájmy.“
Wess Mitchell, předseda Centra pro analýzu evropské politiky, vidí kořeny zmiňovaných vyjádření, pro americkou stranu značně kontroverzních, v kontextu ruských peněz. Domnívá se, že bez tohoto pozadí nelze pochopit odpor vůči sankcím ve střední Evropě. „Tlak ruských peněz funguje jako politická brzda,“ myslí si Mitchell.
Ve Washingtonu jsou ovšem slyšet i jiné názory - a sice, že si Amerika za středoevropské lavírování může taky trochu sama, když od této oblasti dala před pár lety ruce pryč. A že teď jde ve vztahu k Rusku o mnohem více, než jestli zrovna česká delegace uvidí Bílý dům zevnitř, nebo jen zvenku.
