Praha - Policie přijala od začátku roku skoro tři a půl tisíce trestních oznámení kvůli neplacení výživného. Většinu z nich už prošetřila a poslala k soudu. O víc než polovinu z nich se postarali recidivisti. Rodičům v nouzi by měl pomoct nový zákon o zálohovaném výživném - přesné paragrafy ale dosud politici nedojednali.
Alimenty by mohl za neplatiče hradit stát
„Nepracuje, a pokud ano, tak jen aby se neřeklo. Nemá zájem platit,“ stěžuje si na otce svého dítěte Martina Fišarová. Lidé, kteří se placení alimentů vyhýbají, často podle sociálních pracovnic ignorují výzvy, mají trvalý pobyt na městském úřadě nebo pracují načerno. Aby se jimi policie mohla vůbec zabývat, je nutné, aby dlužník neplatil více než čtyři měsíce. Tohoto pravidla mnozí zneužívají. „Pošlou nějakou minimální částku,“ popisuje praxi Kamila Tittelbachová, koordinátorka Women for Women.
Způsobů, jimiž z neplatičů peníze vymáhat, je několik, nejsou ale příliš efektivní. Hrozí jim exekuce, zabavení řidičského průkazu nebo vězení. „To, že jim seberou řidičák, není žádný trest. Mému exmanželovi je to jedno,“ říká Fišarová. Alimenty jsou důvodem přibližně 157 tisíc exekucí a 14 tisíc trestních oznámení ročně. Jen za první tři měsíce letošního roku policie obvinila přes tři tisíce dlužníků. Tři čtvrtiny z nich tvoří recidivisté, v naprosté většině jsou neplatiči muži.
Za některé by měl, alespoň podle návrhu zákona o náhradním výživném, v budoucnu alimenty platit stát a potom je po dlužníkovi vymáhat. Peníze by však byly vypláceny jen některým rodinám s nižšími příjmy, navíc v maximální částce necelých tří tisíc korun měsíčně.