Mezinárodní den celiakie, který na 14. května připadá, poutá pozornost k onemocnění, při kterém imunitní systém člověka nesnášenlivě reaguje na přítomnost lepku ve stravě. Gluten neboli lepek je přitom v pšeničné nebo žitné mouce, ze které se vyrábí běžně dostupné pečivo. Celiakie se nepovažuje přímo za alergii, těch způsobených potravinami přitom v populaci postupně přibývá. Podle lékařů je za tím životní styl.
Alergií na jídlo v Česku přibývá. Bezlepková dieta se hodně prodraží
„Nehýbeme se, necvičíme, špatně jíme,“ vysvětluje imunolog a alergolog Martin Fuchs a samozřejmě přidává i další klíčový faktor – dlouhodobý stres. Podle databáze potravinových alergií nejčastěji reagují pacienti na mléko a ořechy, hned za nimi pak na ovoce, vejce a arašídy.
Alergií na potraviny je za poslední roky stále víc a víc, rozšiřuje se i spektrum alergenů a projevy bývají tíživější. Odborníci také poukazují na rostoucí počet pacientů s alergiemi na řadu různých bílkovin živočišného i rostlinného původu. Zvláštností jsou významné rozdíly podle místa výskytu, které vyplývají mimo jiné z odlišných stravovacích zvyklostí v různých oblastech. S věkem se potravinové alergie proměňují, pacienti jsou odkázáni na dietu.
Události ČT: V pražských Letňanech se sešlo na tisíc celiaků (zdroj: ČT24)
Na rozdíl od ostatních diet se ta bezlepková výrazně prodraží. Bochník chleba přijde třeba i na sto korun, půl kila mouky kolem sedmdesáti. Lidé s celiakií musí shánět výrobky z jiné mouky, jako třeba rýžové, kukuřičné a podobně.
je odvozeno z řeckého slova koiliakos a z latinského slova coeliacus, což znamená břišní, k dutině břišní patřící.
Onemocnění se týká zhruba jednoho procenta české populace, tedy něco kolem sta tisíce lidí. Někteří pacienti mohou díky nerozpoznatelným příznakům žít celý život bez toho, že by se u nich na nemoc vůbec přišlo.
Některé pojišťovny už zavedly příspěvky pro pacienty s celiakií. Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna třeba ročně vyplácí 6 tisíc korun, ovšem na příspěvek mají nárok pouze děti a studenti.