Mezinárodní den celiakie, který na 14. května připadá, poutá pozornost k onemocnění, při kterém imunitní systém člověka nesnášenlivě reaguje na přítomnost lepku ve stravě. Gluten neboli lepek je přitom v pšeničné nebo žitné mouce, ze které se vyrábí běžně dostupné pečivo. Celiakie se nepovažuje přímo za alergii, těch způsobených potravinami přitom v populaci postupně přibývá. Podle lékařů je za tím životní styl.
„Nehýbeme se, necvičíme, špatně jíme,“ vysvětluje imunolog a alergolog Martin Fuchs a samozřejmě přidává i další klíčový faktor – dlouhodobý stres. Podle databáze potravinových alergií nejčastěji reagují pacienti na mléko a ořechy, hned za nimi pak na ovoce, vejce a arašídy.
Alergií na potraviny je za poslední roky stále víc a víc, rozšiřuje se i spektrum alergenů a projevy bývají tíživější. Odborníci také poukazují na rostoucí počet pacientů s alergiemi na řadu různých bílkovin živočišného i rostlinného původu. Zvláštností jsou významné rozdíly podle místa výskytu, které vyplývají mimo jiné z odlišných stravovacích zvyklostí v různých oblastech. S věkem se potravinové alergie proměňují, pacienti jsou odkázáni na dietu.
Na rozdíl od ostatních diet se ta bezlepková výrazně prodraží. Bochník chleba přijde třeba i na sto korun, půl kila mouky kolem sedmdesáti. Lidé s celiakií musí shánět výrobky z jiné mouky, jako třeba rýžové, kukuřičné a podobně.
Onemocnění se týká zhruba jednoho procenta české populace, tedy něco kolem sta tisíce lidí. Někteří pacienti mohou díky nerozpoznatelným příznakům žít celý život bez toho, že by se u nich na nemoc vůbec přišlo.
Některé pojišťovny už zavedly příspěvky pro pacienty s celiakií. Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna třeba ročně vyplácí 6 tisíc korun, ovšem na příspěvek mají nárok pouze děti a studenti.
