Několik desítek aktivistů z Česka, Německa i Polska se v sobotu sešlo u brány polského hnědouhelného Dolu Turów, aby demonstrovali za ukončení těžby v tomto dole v blízkosti hranice s Českem. Vzhledem ke koronavirovým omezením v Polsku nesvolali organizátoři hromadnou demonstraci a počítali s účastí do 30 aktivistů, sešlo se jich o něco víc.
Po proslovech u brány dolu vyrazili demonstranti za doprovodu policie na pochod do nedaleké Bogatyně, kde v centru krátce po 13:30 poklidný protest zakončili. Přestože se organizátoři obávali střetu s polskými horníky, kteří by uzavřením dolu přišli o práci, akce proběhla v klidu.
Jen v centru Bogatyně se do demonstrantů pustily dvě místní seniorky. Obvinily je, že chtějí místní obyvatele připravit o živobytí. „Jsme jen rukojmí Evropské unie, s ničím nám zatím nepomohli,“ argumentovala jedna z žen. Na to ale byli účastníci vybaveni vysvětlujícími letáčky v polštině, které rozdávali.
Jak to vidí aktivisté
„Nejsme tady proto, abychom jim brali práci ani abychom provokovali, ale abychom vysvětlili celou tu situaci a hlavně aby pochopili, že situace je větší, než jsou sami schopni dohlédnout. Že by se o ně měla postarat vláda. A hlavně by se měla postarat o nějakou spravedlivou transformaci a využít možností z Evropské unie,“ řekl Luboš Andrlík, který na demonstraci přijel až z Brna. Lidé v oblasti Turówa si podle něj neuvědomují, že těžba jednou skončí a oni stejně o práci přijdou, a polská vláda by měla využít dotací z EU a ekonomiku regionu transformovat.
„Akci vnímáme jako možnost navázat dialog s polskou stranou. Hodně se mluví o problému s vodou na české straně, ale hlavní potíž celého toho regionu je v tom, že neexistuje plán na ukončení těžby a region přichází o peníze z evropského fondu Just Transition (Fond spravedlivé transformace EU),“ řekla Anna Kšírová z liberecké organizace Rodiče za klima.
„Tím pádem lidé, kteří tady žijí, mají ohrožené živobytí a mohou skončit na dlažbě. Tohle vnímáme jako nespravedlnost vůči těm horníkům, kteří jsou dezinformováni ze strany polské vlády a PGE,“ dodala.
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, je v oblasti dominantním zaměstnavatelem, těžit tam chce až do roku 2044. Důl plánuje postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně.
Rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. To však Poláci odmítají a zpochybňují i dopady na české území.
Za postupné uzavření dolu
Organizátoři demonstrace jsou přesvědčení, že otevřené dopisy nebo on-line petice nevytvářejí dostatečný tlak. Proto se rozhodli svolat pokojnou demonstraci. Pro mnohé odpůrce dolu je pokračování těžby nepřijatelné a žádají její ukončení.
„Trváme na uzavření dolu, samozřejmě ne okamžitém, protože jsme si vědomi toho, že tady spousta lidí na tom dolu závisí svou obživou. Trváme na tom, aby se na uzavření začalo pracovat co nejdříve, aby se ale nezavíral překotně, aby to neohrozilo místní,“ řekla za organizátory protestu Veronika Holcnerová.
Cílem je podle Holcnerové podpořit místní v boji proti rozšiřování dolu. „Chceme dodat odvahu lidem v pohraničním regionu, kteří se kvůli výhrůžkám Poláků bojí bránit a uspořádat jakoukoliv akci,“ řekla Holcnerová, která předpokládá, že za dva týdny by se mohl uskutečnit další protest. Odpůrci těžby plánují i setkání s místními spojené s diskusí.
„Větší akce plánujeme v průběhu jara a doufáme, že budeme růst a vytvoříme silné hnutí. Naším cílem je ovlivňovat dění v České republice i v okolních zemích. Naším cílem je přechod na obnovitelné zdroje energie,“ dodala.
Negativní dopady na české oblasti
Obyvatelé příhraničních oblastí Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska se kvůli rozšíření dolu obávají zvýšené prašnosti, hluku a především ztráty zdrojů pitné vody. Už dnes voda v oblasti mizí, což potvrzují měření České geologické služby. Česko proto vyjednává s Polskem o smlouvě, která má řešit pokračování těžby, její dopady na české území a případné kompenzace škod. Jednání se zastavila loni na konci září, když se obě strany nedohodly na možnostech výpovědi smlouvy.
Nová ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) chce jednání co nejdříve obnovit. S polskou ministryní životního prostředí Annou Moskwovou by se měla už příští týden setkat ve Varšavě. Novinářům to řekla ve čtvrtek při své návštěvě v Libereckém kraji, která se týkala právě problematiky Turówa. Hubáčková uvedla, že je připravena se s Poláky dohodnout. „Ve smlouvě jsou podchyceny všechny podmínky pro to, aby byly ochráněny naše zájmy,“ doplnila ministryně.
